„Vědecký tým na základě dostupných historických dat o dynamice vztahů mezi populací a přírodními zdroji v dobách kolapsu těchto dávných říší vymezil nejvýznamnější faktory, které vysvětlují jejich úpadek. Dospěl k závěru, že rozhodujícími faktory, které mohou determinovat i budoucnost naší současné civilizace, jsou populace, klima, voda, zemědělství a energie. Tyto faktory mohou v situaci, kdy se jejich vzájemné působení spojí, odstartovat klíčové společenské změny. Jednou z nich je nápor na zdroje v důsledku napětí v kapacitě životního prostředí, druhou pak radikální rozdělení společnosti na bohatou elitu a chudé masy. Tyto sociální fenomény hrály klíčovou roli v charakteru kolapsu nebo jeho průběhu ve všech studovaných případech v dějinách za posledních pět tisíc let“. Tolik citace z internetového zpravodajství „Aktuálně cz“.

Tato zpráva je výmluvná především tím, že nám vlastně říká, že jsme se z minulosti vůbec nepoučili a náš vzorec chování je prakticky neměnný. Často jsme upozorňováni na docházející zdroje surovin, zdravého prostředí apod. Jenže ten problém možná není ani tak v docházejících zdrojích, protože pořád umíme nacházet nové a nové, ale spíše v přístupu k těmto zdrojům. Rozhodující bude, kdo bude mít přístup k těmto zdrojů a za jakých podmínek. Tento problém není jen problémem třetího světa či států s určitou mírou despocie. Ať chceme nebo nechceme i tzv. „vyspělá evropská civilizace“ se s tímto fenoménem potýká a obávám se, že se s ním čím dál více nebude umět vypořádat.

Již několik desetiletí lze sledovat rychlý růst úzké skupiny oligarchie, která postupně začíná po ekonomické moci přebírat i moc politickou. Právě tato úzká skupina si zároveň zajišťuje exklusivní přístup ke zdrojům všeho druhu, a to na úkor ostatní populace. Žije tak v představě, že tato „výhoda“ jí zabezpečí i zajištění pohodlné existence v případě očekávaných krizí.