Na prvním místě je nepřipustit jakékoliv další omezování občanských svobod a snížit a omezit nepodstatný administrativní aparát ve prospěch potřebných složek. Typickým případem jsou normy o tzv. boji proti praní špinavých peněz, ze kterých vznikl analytický útvar ministerstva financí. Vzpomene si někdo, že odůvodněn byl potřebou „ochrany před teroristickými útoky z 11. září“? Peníze a lidský kapitál, které jsme vynaložili, mohla využít jakákoliv bezpečnostní složka pro realizaci bezpečnostních operací a sledování potencionálních teroristů. Neboť teroristé se financují jinak než prostřednictvím bankovních převodů.  Každé opatření mající byrokratický protiteroristický úmysl se v praxi zvrhává na opatření pro sledování obyčejných občanů, neboť ti nejsou nijak nebezpeční a jsou lehce sledovatelní. Je třeba zopakovat na tomto místě starou pravdu, že zločinci se každému opatření vyhnou a všechno restriktivní celoplošná opatření pak obtěžují normální občany.

Přikročme k radikální potřebě omezování ochranářských a protekcionářských předpisů a zákonů, které mají za účel činit z lidí blbce, neschopné a nesvéprávné jedince. Naše evropská a křesťanská civilizace dlouhodobě trpí tím, že je odstřihnuta od reálného života, vystavena protekcionismu a sociálnímu bezpečí, přehnané opatrnosti a pečlivosti. Mladá generace není často schopna o nic usilovat a bojovat a přitom je to ta, která se střetne s mladou generací džihádistů. Protože je jí znemožněno zákonem pomalu se procházet i v parku bez bot. Žijící v protekcionářském prostředí neustálých příkazů a zákazů naší blahobytné společnosti. Odpovědnost za sebe na sebe přebírá stát. Velmi polopatě: jeden džihádista zvyklý se o všechno v životě poprat, byť v plátěnkách, tričku a částečně vyhladovělý, prostě bude vždycky lepším bojovníkem než maminčin-státní mazánek, které všeobjímající opatrovnická Evropa produkuje. Co cítí mladí nezaměstnaní, kteří nevidí na společnosti, která ve skutečnosti nic neumožňuje a všechno zakazuje, nic zajímavého? A náhle je tu přitažlivá  možnost cesty islámu, které se nabízí, svůdná pro svá snadná řešení a pro možnost něčemu hmatatelnému věřit a usilovat o to.