Tančím na tenkém ledě... ale musím k tomu napsat pár slov, protože mi smysl této veřejné služby ČT uniká! Po čase, kdy opadly emoce a ustaly rozporuplné komentáře v médiích a na sociálních sítích k pořadu Chi chi na gauči, který vyrobila a vysílá Česká televize, jsem našla odvahu se na něj také podívat. Rozhodla jsem se pro šestý díl s názvem Mám syndrom velkého přirození, jehož hostem byl Chad Cllit.
Na webu České televize je pořad anoncován jako zábavná talk show první české drag queen Chi Chi Tornado. Na tomhle gauči není žádné téma příliš osobní nebo tabu! O šestém dílu jsem se dozvěděla, že československý alfasamec Chad Clitt poradí divákům, jak se stát správným mužem. Jaká feministická balící hláška vždycky zabere? A kdy může být chlapáctví toxické?
Co čekat od drag scény
Vzhledem k tomu, že jsem se předtím nechala poučit umělou inteligencí, co to je drag scéna, mě velmi extravagantní, pro mnohé přehnané až nevkusné líčení a oblečení moderátorky Chi Chi Tornado alias Petr Vostárek nepohoršilo. Ostatně jde o uměleckou formu a subkulturu, ve které se lidé, většinou muži (drag queens) nebo ženy (drag kings), stylizují do jiné genderové role, než je ta, která jim byla přisouzena při narození, a to pomocí přehnaného make-upu, kostýmů a paruk. Takže proti gustu žádný dišputát.
Když jsme se po delším obrazovém úvodu dostali od líčení protagonistů v šatnách do studia na ten pověstný gauč, představila moderátorka hosta a téma „Existuje ideální muž?“ Byla jsem zvědavá, co se dozvím, protože si troufám tvrdit, že si tuto otázku určitě položila v životě většina žen. Jenže... ve studiu se začalo zostra.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Moderátorka: „Záleží na velikosti? Co myslíš?“
Host: „Já mám rád, když mi vpadnou do rukou malé, velké, dlouhé, krátké… zlatíčko a jen se otočí a pojďme na to!“ (S dovolením jsem odpovědi hosta přeložila ze slovenštiny do češtiny.)
Moderátorka: „Pokud mi nevypadne kyčel, tak klidně!“
Host: „Posbíráme, posbíráme!“
Co to bylo? Česká televize ve svém oficiálních vyjádření uvádí, že pořad Chi Chi na gauči vznikl v souladu s Kodexem České televize s cílem nabídnout divákům rozmanitou tvorbu, která zaujme veřejnost a současně reflektuje potřeby menšinových skupin. A tohle tedy považují ve veřejnoprávní televizi za tvorbu, která zaujme diváky? Kodex ČT znám skoro zpaměti, samozřejmě, že se na něj dá krásně našroubovat, že je všechno v pořádku, ale najdeme tam i znění článků, které takovou konečnou formu a obsah pořadu včetně jazykového projevu nedovolují.
První koukáníčko a vzpomínka na Dana Nekonečného
Čekala jsem, až se na gauči rozvine debata o Danu Nekonečném. Tohoto jedinečného šoumena asi není potřeba představovat. Říkal si „Král rrrozkoše“, miloval zlato a žlutou barvu, a když nastoupil se svým ansámblem na pódium, dokázal rozproudit zábavu a vybudit publikum jako málokdo jiný. Byl jednou z nejvýraznějších postav českého showbussinesu, zpěvák, showman, tanečník a herec. Velmi pečlivě si pěstoval pověst bonvivána, který si v životě žádné pěkné věci neodpírá a umí si jej užít a vychutnat se vším všudy. Jeho koncerty plné afrických a latinskoamerických rytmů, žhavých tanečnic, flitrů, pyrotechnických efektů a exotických zvířat byly vyhlášené po celém světě.
Ovšem nic z toho, co tady o Danovi píšu, jsem se od těch dvou na gauči nedozvěděla. Jen to, že byl drag. Dana jsem znala, několikrát jsme spolu natáčeli, byli na place a je škoda, že se ho dneska nemohu zeptat, co si myslí o úrovni pořadu a o svém zaškatulkování. Jeho převleky a líčení na rozdíl od toho, co vidím na gauči, byly vkusné. A pak ve studiu zaznělo ještě jedno jméno, a to Michal Tučný. Ten byl divákům představen jako člověk, který se převlékal za známé osobnosti. Aha, takže asi také drag.
Jedním střihem od Nekonečného a Tučného k mužskému přirození
Moderátorka: „Čímpak si vycpáváš ten rozkrok?“
Host: „Mojim pipikom!“
Moderátorka: „Ty mu říkáš pipik?“
Host: „To jsem neměl říkat, to sis měla zjistit sama.“
A tohle bylo zase co? Jakou to mělo vypovídající hodnotu pro diváky a dramaturgický záměr?
Druhé koukáníčko o „sbírání“ dívek na ulici
Součástí této části pořadu byl dokumentární seriál o tzv. pikaperech, což jsou muži, kteří sbírají ženy a dívky na ulici jako pokémony. Nikdy jsem o tom neslyšela a byla jsem zdravě zvědavá, co se z toho vyklube a co se dozvím.
V anketě vysvětlovali mladí muži na náměstí v Praze, proč oslovují dívky takovýmto způsobem. Ať odpověděli cokoliv, z gauče se ozvalo pobouření a slovní doprovod jako „prd“, „hovno,“ „co to říká“ apod. Až když jeden z mužů odpověděl… „chci si zašukat“, tak se ze studia vítězoslavně ozvalo… „vidíš, tak to je, to je zoufalství!“
Nevím, jak měla vyznít tato část pořadu, ale pokud bylo jejím cílem urazit, ponížit či se vysmát mladým mužům, kteří se nemohou seznámit a oslovují dívky na ulici, tak splnila svůj účel dokonale.
Ostatně cíl ČT známe. Jak sama uvádí, bude své tvůrce a spolupracovníky nadále chránit a podporovat v jejich práci, která má za cíl obohacovat veřejnou debatu a přinášet rozmanité pohledy na svět kolem nás. Máme si to vysvětlit tak, že bude přinášet rozmanité pohledy i na úkor ponížení jiné skupiny lidí?
Asistentka Kunhuta na scénu
Kunhuta, asistentka, jakou svět a diváci neviděli, rozhrnula závěs a na stěně se objevil obraz obličeje a náš host, československý alfasamec Chad Clitt ho popisoval. „No to je nádhera, ty oči, ty jsou jako dva měsíční kameny, které se mi dívají přímo do duše. Nádherné smyslné rty, v podstatě krásné kadeře vlasů. Nejsem člověk, který hodnotí čísly, klidně i 10 za sebou. Je velmi sexy.“ Ráda bych vám vysvětlila, o co vlastně šlo, ale sama to nevím, smysl mi bohužel uniká.
Třetí koukáníčko s cennou radou
Z této části pořadu, kde proběhla ukázka ze sitcomu Čtvrtá hvězda, jak z chlapce vychovat opravdového muže a rodiče nechtějí, aby kreslil růžového jednorožce, protože není buzerant, mi utkvěla v paměti jen jedna věta: „Nesmrdět, koupit si deodorant!“
Pokud kroutíte hlavou, nedivím se. Zírala jsem na obrazovku jako puk a nevěřila svým očím a uším, za co veřejnoprávní televize utrácí naše peníze, tedy peníze plátců televizních poplatků.
Konečně pár slov o alfasamci na gauči
„Já jsem se narodil se syndromem velkého přirození! Takže to byly velmi těžké roky, stále si kupovat nějaké nové spodní prádlo, to byly velmi náročné úkony,“ vysvětluje moderátorce. V tom se na obrazovce objeví jeho fotografie, na které má přirození až na zem. Tedy vypadá to jako mužské přirození, ale skutečné není.
Host pokračuje: „Před půl rokem jsem měl operaci, aby mi ho zmenšili, takže už jsem spokojený, umím žít plnohodnotný život.“
Talk show graduje a dialog na gauči vrcholí
Moderátorka: „Úkol pro tvrdého chlapa. Najdi klitoris!“
Host. „Tak zvedni sukni, postav se.“
Moderátorka: „Ne na mě, poprosím Kunhutu!“
Asistentka, jakou svět a diváci neviděli, rozevře závěs a objeví se obraz s velkým detailem ženského přirození. Alfasamec na něm ukazovátkem ukazuje, kde je klitoris! Při tomto pohybu se musel zvednout z gauče a vypnout na diváky zadek. Měl ho holý, což bylo vidět, i když byl maskován rastrem.
Jsme na konci 20minutového pořadu a při „loučeníčku“ se dozvíme od moderátorky radu na závěr: „Dokonalý muž, má paruku a růž!“
Znovu se ptám, co bylo obsahem pořadu, co nám, kteří nepatříme k této skupině osob, měl říci, sdělit, přiblížit, vysvětlit, ukázat, objasnit... Mám si z celého pořadu vzít jen to, že když muž nemá paruku a namalované rty, není dokonalý? Že mladí muži, když se snaží seznámit na ulici, jsou zoufalci?
Ptám se proto, že na tento pořad finančně přispívám a myslím si, že pořad v tomto podání a s nulovým či plytkým obsahem není veřejnou službou, byť se ČT hájí tím, že talk show přináší témata, týkající se všech diváků, od duševního zdraví a mezilidských vztahů až po vzájemný respekt a přijetí, a vychází z mezinárodních trendů, kdy se drag stal běžnou součástí televizní zábavy i ve veřejnoprávních médiích v zahraničí. Mě nezajímá, co se vysílá v zahraničí, já platím poplatky za veřejnou službu České televizi.
Překvápko na závěr
Patřím k těm, kteří čtou i titulky. A najednou vidím na obrazovce: „Vše, co jste viděli, obsahovalo vysoké dávky nadsázky. Informace obsažené v pořadu doporučujeme brát vážně jen na vlastní nebezpečí!“ Vážně si Česká televize myslí, že si necháme všechno líbit, budeme držet pusu a jen platit!
Tak na co jsem se vlastně dívala? Na talk show na téma syndromu velkého přirození, nebo na show s vysokou dávkou nadsázky, kterou nemám brát vážně? Ten host, alfasamec na gauči, si to všechno vymyslel a byla to jen hra? V průběhu sledování mě napadala řada otázek, čekala jsem na informace, ale za celých 20 minut jsem se o drag scéně a hostovi blíže nic nedozvěděla.
Nedivím se negativním reakcím diváků, plátců televizních poplatků, ani já za tohle platit nechci. Česká televize tímto nepovedeným bezobsažným formátem nejen naštvala své kritiky, ale odradila také ty, kteří o dané problematice dosud nevěděli, chtěli se něco dozvědět, ale ne touto nevkusnou formou. A já patřím k nim.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
