B. Sobotka se po prohraném sporu ČSSD s advokátem Altnerem pochopitelně ocitl mimo jiné pod palbou svých spolustraníků, kteří kritizují slabost jeho předsednictví. Ozývají se také hlasy, které vzpomínají na předsednictví J. Paroubka a hovoří o tom, že za jeho vedení stranu problémy, s nimiž se potýká v současnosti, neprovázely. Neprojevoval ani slabost ke koaličnímu partnerovi, ani neschopnost v řešení právního sporu.
Těchto hlasů si všimli i redaktoři HN a rozhodli se Sobotkovi podat pomocnou ruku. Petr Fischer ve svém článku „Antikampaň? Pěstí do svého nosu“ hovoří o tom, jak by ČSSD jako hlavní téma svých voleb neměla volit vymezení se proti prezidentu Zemanovi a proti A. Babišovi, protože antikampaně prostě nezabírají. A že zabíraly jen za vlády J. Paroubka a proti J. Paroubkovi. Ne však kvůli své antikampaňovitosti, ale kvůli osobě J. Paroubka, kterého zkrátka neměl rád zprava nebo zleva vůbec nikdo.
P. Fischer však tak nějak zapomněl dodat, že zatímco za J. Paroubka ČSSD volby vyhrávala, za premiéra Sobotky, antikampaně-neantikampaně, vytrvale ztrácí voličskou podporu. A ve zmíněných volbách do sněmovny v roce 2006 ČSSD získala téměř třetinu hlasů, ačkoliv třináct měsíců předtím, když se J. Paroubek stal předsedou vlády, měla jeho ČSSD ve volebních průzkumech pouhopouhých 10 % (!) volebních preferencí. Mimochodem, byl to nejlepší volební výsledek sociální demokracie v parlamentních volbách za téměř sto čtyřicet let její existence. A ještě lepšího výsledku tato strana dosáhla v roce 2008 v krajských volbách, kdy celostátně získala téměř 36 % hlasů. Nejméně úspěšný výsledek ve volbách zaznamenal J. Paroubek jako stranický lídr v roce 2010, když ČSSD vyhrála sněmovní volby s 22.2 % hlasů. Poté J. Paroubek zcela dobrovolně odstoupil z funkce předsedy ČSSD.
Za Sobotkovy éry dosáhla ČSSD srovnatelného volebního výsledku jen v krajských volbách 2012. Tehdy však ČSSD ve srovnání s krajskými volbami v roce 2008 ztratila téměř 13 % hlasů. ČSSD za Sobotkovy éry dále trapně prohrála evropské volby v roce 2014 (místo 7 mandátů v EP má jen 4) i komunální volby v témže roce. Lhaní redaktora Fischera není tedy už jen trapné, ono je nestoudné.
A těžko věřit, že by si snad B. Sobotka myslel, že jeho současné náhlé zahoření pro B. Sanderse a J. Corbyna a údajná inspirace jimi může ČSSD ve volbách pomoci k lepšímu výsledku, než jaký lze nyní očekávat. Jednak proto, že anglosaské zkušenosti lze jen těžko zúročovat v našich podmínkách, a hlavně pak proto, že Sobotka je naprostý opak Sanderse i Corbyna. A ve svém věku už své stereotypy nezmění.
U Sanderse a Corbyna je jedním z klíčových prvků jejich parciálního úspěchu idealismus a také jasnost jejich názorů a postojů. To je však naprostý opak B. Sobotky, který je, krátce řečeno, bezprogramový rutinér.
Sanders a Corbyn staví své dosavadní úspěchy na odvážném a moderním politickém programu. Na tvorbu takového programu však B. Sobotka ani jeho lidé nemají ani mentální schopnosti, ani odvahu. Po Sobotkových zásazích ve vedení strany, které vedly k tomu, že se zbavil vážnější konkurence, k tvorbě takového programu nemá ve vedení strany ani kompetentní lidi. Sobotka zkrátka nemá nic, ovšem kromě podnětů, jež by skutečně oslovily širokou veřejnost. Ignorace těchto podnětů však zvýrazňuje Sobotkovu neschopnost.
ČSSD by se ve svém programu mohla vymezit např. proti dostavbě nových bloků jaderných elektráren v Temelíně a Dukovan. Ale místo toho ji ministr průmyslu a obchodu Mládek (ČSSD) prosazuje a podporuje. ČSSD by mohla proti vedení ČNB bojovat za zhodnocení české koruny, proti zájmům úzké skupiny exportérů. Sobotka však podpořil devalvaci. ČSSD by mohla a měla prosadit zavedení II. sazby korporátní daně pro největší české firmy, většinou dcery zahraničních společností, ze kterých na účty jejich zahraničních matek v některých letech odchází až 300 miliard korun v dividendách. Ale neudělá to, protože zavedení II. sazby korporátní daně by se dotklo také A. Babiše, který si s B. Sobotkou dělá takřka, co chce. ČSSD také zcela zapomněla na své sliby, které dala před posledními parlamentními volbami a ohledně církevních restitucí dělá tato strana vytrvale mrtvého brouka. A všemu pak nasazuje korunu, pokud se za vlády, kde má mít hlavní slovo ČSSD, zvyšují výdaje na armádu a podporují zahraniční vojenské mise…To zdrcující většina levicových voličů samozřejmě nechce.
To jsou politické chyby, které lze připsat na vrub B. Sobotkovi. A jeho chybou, důsledkem jeho stranické personální politiky zbavování se konkurentů, je koneckonců i současná situace, kdy by ČSSD po prohraném soudním sporu měla advokátu Altnerovi zaplatit přes 300 milionů korun. Jen málokdo by měnil právní zastoupení, kterému se daří. B. Sobotka něco takového po převzetí strany od J. Paroubka v roce 2010 dopustil. A výsledkem je, že strana si před volbami musí místo příprav volební kampaně zachraňovat holou existenci.
A tato fakta nezvrátí, a koneckonců ani nevyvrátily, ani Bakalovy HN. Proti J. Paroubkovi byla v roce 2006, jak píše P. Fischer, vedena „nejúspěšnější antikampaň v dějinách české politiky“ (Ovšem o výsledku 32,32 %, kterého ČSSD v parlamentních volbách v roce 2006 dosáhla, by si současná ČSSD mohla nechat jen zdát. Ta by nyní byla v krajích spokojená v i s polovinou…) Proti B. Sobotkovi zkrátka nyní antikampaň vést nikdo nemusí, protože on se svými chybami ke zkáze přivádí zcela sám…
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
