_635622836077041906.jpg&id=70590)
To je podle všeho jeden z důvodů, proč vlastně USA – a s nimi přihlouple i špičky EU – živí propagandu vedenou proti údajně agresivnímu Rusku a jeho prezidentu Putinovi. A to je zřejmě také důvod, proč se USA, a v jejich vleku jako kačer na provázku NATO, rozhodly perspektivně posunout hranice NATO až na východní hranici Ukrajiny.
Samozřejmě, že každá akci vyvolává reakci. Rusko Ukrajinu považuje za sféru svých zájmů, a pokud by došlo například k vytěsnění ruské černomořské nebo spíše středomořské flotily ze Sevastopolu, ohrozilo by to nejen geopolitické zájmy Ruska. Rusko by de facto ztratilo přístup k jižním mořím, ale zcela nepochybně by to také uškodilo vnitropolitické prestiži prezidenta Putina.
Rusko by se tak mocensky vrátilo někdy do doby koncem 18. století, kdy se Krym dostal z tureckých do ruských rukou. Takové ponížení žádná velmoc samozřejmě nemůže strpět.
Akce Majdan byla ve svém vrcholu uskutečněna tak, aby státní převrat v Kyjevě proběhl v okamžiku probíhajících zimních Olympijských her v Soči, což pochopitelně omezovalo akceschopnost prezidenta Putina a Ruska.
USA v minulém roce vynaložily v armádních výdajích kolem 560 miliard dolarů. Rusko zhruba desetinu této částky. USA mají desítky vojenských základen po celém světě. Ruské základny po světě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Ze střední Evropy bylo Rusko vytěsněno již počátkem 90. let a nic nenasvědčuje tomu, že by se chtělo navrátit ke svému politickému vlivu, který měl před rokem 1989 na tuto oblast Sovětský svaz.
Koneckonců Rusko ví, že by ve střední Evropě silně naráželo na zájmy především Německa, a to v zemích jako je Česká republika či Polsko. Američané však potřebují dát kvalifikovanou práci svým kádrům, jejichž přeškolování na jinou práci by bylo nákladné a neefektivní.
Velmi pravděpodobně tak v tomto roce, na základě vytvoření virtuální hrozby ze strany Ruska, američtí zákonodárci budou souhlasit s tím, že významná část amerického rozpočtu, v bude dána na „obranu východní Evropy před ruským nebezpečím“.
Že to povede k růstu napětí s Ruskem, to je nabíledni. Že to povede k růstu vojenských výdajů zemí střední a východní Evropy, to je dnes jasné.
Nové vojenské výdaje, nové zbraňové systémy, nové technologie, nové potřeby armád, růst počtu vojáků, to vše zatíží státní rozpočty zemí střední a východní Evropy, a to bez jakéhokoli praktického efektu. Vzorovým příkladem „přezbrojení“ a z něho plynoucích fiskálních problémů je Řecko.
Rozumný člověk by předpokládal, že vstupem do NATO vojenské výdaje realisticky uvažujících států spíše klesnou, neboť i v rámci armádních výdajů je možné řadu výdajů účelně rozčlenit mezi partnery aliance.
Jak se zdá, americké zbrojařské firmy, a nejen ony, se rozhodly využít příležitosti a budou ochotně pomáhat zvyšovat výdaje na zbrojení.
Západ by však měl spíše přemýšlet, jak například zastavit epidemii viru zika, který řádí v Jižní Americe, především v Brazílii, kde by to chtělo posílit výzkum, tak, aby byl rychle k dispozici lék proti tomuto zákeřnému viru, který mrzačí ještě nenarozené děti.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
