Petr Závodský zřejmě volně navazoval na informace, které jsme se minulý týden dočítali v médiích, a to o tom, že Čína by ráda dostavěla jadernou elektrárnu Dukovany bez výběrového řízení. Závodský uvedl, že veřejná zakázka, která je zadána podle zákona, v sobě obsahuje mnohá omezení: „Ve chvíli, kdy už běží tendr a například se změní atomový zákon nebo nějaká jaderná vyhláška, tak již nesmíte změnit zadání. Nemůžete do něj dát například nové požadavky, které by měl například Úřad pro jadernou bezpečnost nebo které by vzešly z mezinárodních norem. Mezinárodní smlouva je lepší i v tom, že v sobě může pokrýt financování a další oblasti než jen čistě dodávku jaderného bloku,“ řekl Závadský.

Pokud však diskuse o dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně bude směřovat k tomu, zda se bude firma, která dostavbu obstará, vybírat pomocí tendru, nebo pomůže mezivládní smlouva, poněkud se zakrývá ta zásadní otázka: Je dostavba dalších až čtyř jaderných bloků potřeba?

Vláda v loňském roce schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který počítá s dostavbou alespoň jednoho bloku v Temelíně a jednoho v Dukovanech, s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Pokud však odhlédneme od zájmů betonářské lobby, potřebujeme nové jaderné bloky?