V obdobném duchu píše Aleš Michl a další čeští ekonomové. Problém, proč jsou jejich příspěvky „jak přes kopírák", spočívá v tom, že nikdo z nich nepredikoval vznik finanční krize 2008–2012 a jejich traumatem až obsesí se stalo předpovídat další katastrofy, aby mohli později říci, „já jsem na to včas upozorňoval" a stali se tak slavnými ekonomy. Připravte se na to, že i v budoucnosti bude řada slovanských ekonomů dělat „z komára velblouda". Čtenář je jistě natolik moudrý, aby věděl, že život není jen posloupnost krizí, ale že často svítí i sluníčko. Stejně jako řada jiných neslovanských ekonomů nevidím situaci až tak černě, protože přinejhorším Deutsche Bank koupí Číňané a život půjde dál.

Laskavému čtenáři by bylo k ničemu, kdyby začal propadat pocitu malomyslnosti, trudnomyslnosti či chandře „nad blížící se další krizí". Spíše laskavému čtenáři doporučuji urychleně se rozhodnut nad podobou (formou) svých úspor a učinit opatření jak se k nim - v peněžní podobě - dostat, když ta či ona banka zkolabuje. Řecké banky s omezeným výběrem hotovosti, budiž nám velkou výstrahou!