Signifikantní je, že dále interpretovaná pasáž zprávy Centrály je zařazena v části „3.2. Sekce terorismu a extremismu NCOZ SKPV, 3.2.1 Problematika terorismu a extremismu“, za text o skupině osob z ČR, která podporovala teroristickou organizaci na území Sýrie. Podle Centrály tedy jsou tzv. alternativní média, čili všechna, která nejsou mainstreamovými sdělovacími prostředky, potenciálně nebo aktuálně extrémistická či dokonce teroristická. Takové hodnocení je politicky militantní, nepravdivé.

Na s. 25 zprávy Centrála uvádí: Do budoucna byla jako hrozba vyhodnocena činnost tzv. alternativních médií, která mohou výrazně podporovat vyhraněnost a radikální názory svých adresátů. Velmi často je patrná určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje. Obsah obvykle tvoří různé domněnky, které jsou prezentovány jako fakta či konspirační teorie. Často se rovněž objevují i příspěvky balancující na hranici trestněprávní odpovědnosti ve smyslu šíření poplašných zpráv, podněcování k nenávisti, hanobení nebo popírání holocaustu. Řada těchto alternativních médií neskrývá svůj nekritický postoj vůči Ruské federaci, konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. Obdobně je tomu i v oblasti politického extremismu v souvislosti se vznikem a působením radikalizovaných jednotlivců a skupin, u nichž se mohou projevovat násilné tendence.

Zaprvé: Alternativní média, tedy sdělovací prostředky působící ve veřejném informačním prostoru svobodně, tedy bez dohledu různých politických stran, hnutí a nátlakových organizací, jsou podstatnou součástí utváření svobodných názorů občanů. Je pochopitelné, že tyto tzv. alternativní sdělovací prostředky, zpravidla svobodné weby působící ve svobodném informačním prostoru, dělají současným politickým totalizátorům velmi těžkou hlavu – političtí totalizátoři uznávají jenom jednu pravdu, tu svoji, a názory jiné považují za útok na svoji politickou svrchovanost. Proto se političtí totalizátoři snaží svobodné projevy svobodných názorů, kupř. na svobodných webech, ostrakizovat, denunciovat, politicky či byrokraticky umlčet. Je to součást širšího ideologického, politického a administrativního útoku proti svobodě projevu.

Zadruhé: Zpráva Centrály je na několika místech charakteristická bezobsažnou frázovitostí; její autoři používají fráze, do nichž si čtenář může vložit jakýkoli obsah, protože nejde o pojmy, nýbrž vyprázdněná slova. V tomto případě je to fráze „populismus“. Zpráva proto neuvádí, co za populismus“ považuje; používá ho jako zjednodušený odsudek vůči jiným názorům.

Tvrzení, že je určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje je hloupá – ve společnosti vždy existují určitá obecně rezonující, šířeji přítomná témata, která jsou různými subjekty různě probírána; taková synergie témat existuje mezi politickými stranami i jinými subjekty, a sdílení nebo naopak nesdílení názorů na takto synergická témata je také zcela běžné. Z uvedených skutečností lze dělat závěry pouze ideologicky pokřivené.