Vladimír Ustyanovič: Štvanice

18.01.2020 9:10

V posledních týdnech jsme svědky mediálního lynče na profesorku JUDr. Helenu Válkovou.

Vladimír Ustyanovič: Štvanice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Helena Válková
reklama

Neznám paní profesorku, nejsem právník, abych mohl hodnotit její odborné schopnosti a výsledky její práce. Vzhledem k tomu, že je profesorkou obojího práva, určitě ji nemůžeme srovnávat s nedostudovanými křiklouny ulice pod obchodní značkou Milion chvilek.

Významný německý historik deklaroval, že historie se má popisovat jako chronologický deník událostí, které se v daném období staly. Díky tomu můžeme mít přehled o událostech v jednotlivých etapách našich novodobých dějin. Praxe však pokulhává za touto teorií, protože vítězové si historické události přizpůsobují k obrazu svému. Marxistická ideologie studuje dějiny s časovým odstupem, který má za následek nikoliv nadhled, ale přizpůsobení si výkladu ideovému zaměření, ale také faktu, který můžeme nazvat „nehodící se škrtněte“.

V žádném případě nejsem zastáncem minulého režimu, ani jeden z mých rodičů nebyl v KSČ. Členství v komunistické straně neberu jako stigma, v 80. letech ho můžeme brát jako tzv. pracovní knížku, aby daný absolvent dané vysoké školy mohl vykonávat vyšší pozici navazující na praxi ve své odbornosti. Proto byla většina primářů, vědeckých odborníků, pilotů letectva členy KSČ. Rád bych viděl ty hysterické kvičící antikomunisty, kteří by prohlásili na operačním sále, že primář je komunista, tak se od něj nenechám operovat a nechám se operovat od trouby, který má pověst méněschopného chirurga. Námět k zamyšlení.

Paní profesorka Válková měla několik nešťastných výroků. Za prvé, když sdělila, že Čechům se za protektorátu nic nedělo, chápu, co tím myslela, v Londýně nebo ve Stalingradu, kde na město každou chvíli padaly bomby, zažili lidé skutečnou válku. Další její nonsens, že neznala prokurátora Urválka, se mi zdá těžko uvěřitelný, ale jako mladá právnička si ve 26-ti letech těžko mohla vybírat, s kým v kriminalistickém ústavu bude pracovat a s kým ne.

Mám zásadní otázku, proč se neměří všem stejným metrem? Jiřina Šiklová, fanatická komunistka v 50-tých letech, v období nejtvrdšího stalinismu, zastávala tvrdou linii strany, psala oslavné básně na Klementa Gottwalda. Jan Ruml st., komunista v 50-tých letech totéž. Matka předsedy ústavního soudu Pavla Rychetského, komunistka, šéfka právního odboru Klementa Gottwalda, je další z týmu 50-tých let. To už se nechci věnovat naší umělecké avantgardě, která stála v jednom šiku a prosazovala zrůdnou teorii stalinismu a zvedala ruce pro popravu kolegyně herečky Jiřiny Štěpničkové. A co vy, JUDr. Petře Pitharte, člene pevného jádra komunistické strany, cestovateli po politických stranách Občanské fórum, Občanské hnutí a KDU-ČSL? Proč se nezastanete Vaší kolegyně Válkové?

Vážím si disidentů, kteří si stáli za svými názory a tyto názory vyjadřují mnozí i nyní. Například Jan Schneider, Karel Srp st., Jiří Wolf. Nevážím si a nikdy si vážit nebudu disidentů kotelníků, kteří jezdili v Mercedesech, byli financováni ze zahraničí v řádech desetitisíců tuzexových poukázek. Toto financování jim zabezpečilo životní standard, o jakém se lidem, kteří museli pracovat, ani nezdálo. Soudobý lynč na tehdy mladou právničku Válkovou mi připadá ne neetický, ale přímo nechutný. Použiji biblické přirovnání – Hoď kamenem, kdož jsi bez viny.

Vladimír Ustyanovič

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivan Přikryl: Rizika omylů v bytové politice. Fenomén regulace nájemného

19:35 Ivan Přikryl: Rizika omylů v bytové politice. Fenomén regulace nájemného

Chci začít malou úvahou. Zatímco občan, laik, si může přát snadná řešení složitých jevů, politik, ú…