Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě

19.01.2021 16:25

Otevřený dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.

Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Prázdná třída, ilustrační foto
reklama

Vážené poslankyně, vážení poslanci školského výboru PSP ČR,

dovoluji si vás oslovit s naléhavou žádostí, abyste při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících pečlivě zvážili dopady, které by tyto změny s velkou pravděpodobností přinesly pro kvalitu učitelů a tím i kvalitu vzdělávání žáků.

Možná, že z krátkodobého hlediska pomůže snížit nedostatek kvalifikovaných učitelů, ale z dlouhodobého hlediska je novela obrovskou prohrou pro učitelskou profesi, její prestiž, pro žáky a rodiče i celou společnost. Proč?

Radikálním snížením kvalifikačních požadavků na učitele v novele stát v podstatě rezignuje na kvalitu učitelů. Vysílá signál, že to, co je dnes výjimkou (novela z r. 2014) – učitelé bez učitelského vzdělání – se má stát normou, systémem. V podstatě říká, že pracovat s dětmi může každý vysokoškolák bez profesní přípravy a praxe s dětmi. Učitelskou kvalifikaci mu může uznat ředitel školy s tím, že by měl do 3 let začít studovat a doplnit si učitelskou kvalifikaci (nikde však není pojistka, že se tak musí stát).

Napadlo by to někoho u lékařů, advokátů, soudců, tedy u regulovaných profesí (jakou je i učitelství), kde je nepřekročitelnou podmínkou vstupu do profese splnění kvalifikačních požadavků předem, ne za pochodu? Vyspělý svět jde přesně opačnou cestou. Zvyšují se nároky na profesionalitu učitelů, na kvalitu jejich vzdělávání (např. roste délka studia, v řadě vyspělých zemí mají VŠ univerzitní vzdělání i učitelky mateřských škol). Roste význam specifických profesních znalostí a dovedností, které jsou považovány za předpoklad pro kvalitní práci se žáky.

Celosvětově je kladen důraz na profesionalizaci vzdělávání učitelů, tedy na intenzivní profesní přípravu na kvalitní práci se žáky. To znamená překonání mýtu, že kdo umí obor, umí ho také učit. Víme i z vlastní zkušenosti, že umět např. matematiku, ještě vůbec neznamená, že ji učitel umí učit žáky různých schopností, že je umí motivovat, rozvíjet jejich zvídavost, vést ke spolupráci, vytvářet podnětné a bezpečné prostředí pro učení, rozvíjet dobré sociální vztahy ve třídě, kvalitně komunikovat se žáky i rodiči, kultivovat postoje a hodnoty žáků apod.

Profesionalizace přípravy učitelů znamená, že obsahem studia a tedy i kvalifikačním požadavkem na jeho konci je kromě znalostí určitého oboru řada důležitých znalostí a dovedností, které jsou klíčové pro kvalitní práci učitele. Například znalosti o věkových zvláštnostech žáků, o individuálních rozdílech mezi nimi – z hlediska schopností, potřeb, zájmů, stylů učení apod., o principech efektivního učení, o práci s cíli učení a výběru smysluplného učiva v různých předmětech, poskytování kvalitní zpětné vazby, o strategiích rozvoje myšlenkových dovedností, emoční inteligence, o práci s heterogenní třídou (inkluze a společné vzdělávání žáků zásadním způsobem posílilo význam dovednosti učitele diagnostikovat potenciál žáků, jejich potřeby a reálné možnosti, podmínky potřebné k úspěšnému učení).

Chci tedy zdůraznit, že podporou de-profesionalizace učitelství (jejímž vyjádřením je novela) bychom šli zcela v protisměru k trendům ve vyspělém světě.

Anketa

Zachrání nás vakcína proti covidu-19?

27%
73%
hlasovalo: 10189 lidí

Dovolte uzavřít můj apel na odmítnutí novely, kterou považuji za hazard s kvalitou školního vzdělávání v ČR (1), obecnější poznámkou směrem ke vzdělávací politice. Nedostatek kvalifikovaných učitelů, stárnutí učitelských sborů, odchody učitelů z profese (tzv.drop-out) apod. patří celosvětově k problémům, které jsou v centru pozornosti vzdělávací politiky. Hledají se příčiny těchto znepokojivých trendů i opatření a strategie, které by mohly zmírnit, event. změnit vývojové tendence představující do budoucnosti ohrožení kvality učitelů a tedy i kvality školního vzdělávání.

Na rozdíl od řady vyspělých zemí vzdělávací politika u nás nehledá systematicky – s oporou o relevantní data – řešení narůstajících problémů hrozících vyústit ve skutečnou krizi učitelské profese. Klíč k řešení, či zmírnění těchto problémů však drží v ruce právě vzdělávací politika. V posledních 20 letech vznikla řada kvalitních dokumentů vzdělávací politiky (Bílá kniha, Strategie 2020, 2030), proklamující řadu progresivních změn a vytváření nutných podmínek pro jejich realizaci, ale většinou zůstávalo jen u slov. V implementaci máme obrovské rezervy (lze jen doufat, že to v případě Strategie 2030 bude jinak). Někdy dokonce konkrétní činy a kroky vzdělávací politiky a decizní sféry jsou v přímém rozporu s obecnými proklamacemi.

Například snižování požadavků na vstup do učitelské profese je skutečným evergreenem české vzdělávací politiky (novely s tímto záměrem v r. 2007, 2011). A novela z r. 2014 již dává řediteli pravomoc uznat předpoklad odborné kvalifikace u vybraných skupin pedagogů, i u dalších pedagogů, pokud prokáže, že nemohl sehnat kvalifikovaného učitele. Další snižování kvalifikačních požadavků na učitele v aktuálním návrhu novely by už bylo selháním vzdělávací politiky. A zvláště v situaci, kdy začíná s implementací Strategie 2030, která klade na učitele zvýšené nároky na kvalitu profesních kompetencí spojených např. se snižováním nerovností ve vzdělávání, ideou společného vzdělávání.

Chtěla bych vás jako politiky požádat o odpovědné rozhodování, abyste namísto krátkozrakých, zkratkovitých řešení promýšleli a navrhovali opatření z hlediska dlouhodobějších perspektiv a dopadů. Abyste namísto redukce a snižování požadavků na kvalitu/profesionalitu učitelů (tedy odmítnutí novely) podporovali formulování vysokého, ambiciózního standardu kvality učitelské profese včetně vytváření podmínek a systému podpory učitelů v jejich profesním růstu.

Praha, 9. ledna 2021

prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc.
Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Poznámka:
(1) „Kvalita učitele je všeobecně považována za fenomén, který má zásadní vliv na kvalitu školního vzdělávání (např. Darling-Hammond, 2000; Hanusek, Kain, & Rivkin 2005; Mc Kinsey, 2007). Některé výzkumy prokázaly, že má větší vliv na vzdělávací výsledky žáků než např. kvalita vzdělávacích programů, podle kterých školy učí, učebnic nebo materiální podmínky a vybavení škol.
Mezinárodní výzkumy i šetření např. České školní inspekce dokládající, že kvalifikovanost a aprobovanost učitelů ovlivňuje výsledky žáků.

(zdroj ZDE)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Bumerang efekt právního kutilství

10:22 Pavel Foltán: Bumerang efekt právního kutilství

Už je tu obecně známá jedna divadelní hláška o „sopce, která svou činností zasypala sama sebe“. Copa…