Vážené poslankyně, vážení poslanci školského výboru PSP ČR,

dovoluji si vás oslovit s naléhavou žádostí, abyste při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících pečlivě zvážili dopady, které by tyto změny s velkou pravděpodobností přinesly pro kvalitu učitelů a tím i kvalitu vzdělávání žáků.

Možná, že z krátkodobého hlediska pomůže snížit nedostatek kvalifikovaných učitelů, ale z dlouhodobého hlediska je novela obrovskou prohrou pro učitelskou profesi, její prestiž, pro žáky a rodiče i celou společnost. Proč?

Radikálním snížením kvalifikačních požadavků na učitele v novele stát v podstatě rezignuje na kvalitu učitelů. Vysílá signál, že to, co je dnes výjimkou (novela z r. 2014) – učitelé bez učitelského vzdělání – se má stát normou, systémem. V podstatě říká, že pracovat s dětmi může každý vysokoškolák bez profesní přípravy a praxe s dětmi. Učitelskou kvalifikaci mu může uznat ředitel školy s tím, že by měl do 3 let začít studovat a doplnit si učitelskou kvalifikaci (nikde však není pojistka, že se tak musí stát).

Napadlo by to někoho u lékařů, advokátů, soudců, tedy u regulovaných profesí (jakou je i učitelství), kde je nepřekročitelnou podmínkou vstupu do profese splnění kvalifikačních požadavků předem, ne za pochodu? Vyspělý svět jde přesně opačnou cestou. Zvyšují se nároky na profesionalitu učitelů, na kvalitu jejich vzdělávání (např. roste délka studia, v řadě vyspělých zemí mají VŠ univerzitní vzdělání i učitelky mateřských škol). Roste význam specifických profesních znalostí a dovedností, které jsou považovány za předpoklad pro kvalitní práci se žáky.