Vlasta Ransdorfová: Etický kodex novináře

11.03.2016 9:20

Tento článek bych nikdy nenapsala, kdyby mě jedna novinářka Mafry nepožádala o rozhovor.

Vlasta Ransdorfová: Etický kodex novináře
Foto: Hans Štembera
Popisek: Denní tisk, ilustrační foto

Odmítla jsem ji s tím, že s novináři měl můj manžel ty nejhorší zkušenosti, a popsala jí několik nejkřiklavějších případů. Novinářka se podivila: "Netuším, v čem Mafra, co se týče vašeho manžela, špatně informovala veřejnost, ale z kontextu vašeho dopisu jsem pochopila, že stejně si počínala i ostatní média v této zemi. Těžko tomu uvěřit?!" Po mé odpovědi "Jestli jste opravdu novinářka, jistě si informace ode mne ověříte" se slečna navždy odmlčela.

Syndikát novinářů je autorem humoreskní sci-fi s názvem Etický kodex. Jen namátkou:  

Novinář je povinen

- nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály
- nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat

Novinář je povinen řídit se těmito požadavky:

- dodržovat přísně zásadu presumpce neviny
- nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena
- považovat pomluvu, neprokázané obvinění, překroucení dokumentů, faktů a lži za nejzávažnější profesionální chyby

Dojemné. Má to ale jeden háček- kodex má být „dobrovolně přijat a dobrovolně uplatňován“.

Česká média jela po mém manželovi jak slepice po flusu hned od roku 1990. Čím větší měl manžel podporu veřejnosti, tím neférovějšími byly jejich praktiky. Myslím, že voliče nejvíc popudila zpráva z června 2013, že manžel zneužívá poslanecké náhrady. Autorem "reportáže" byl holandský bulvární novinář Tom Staal, který otevřeně přiznal, že dostal tip konkrétně na Ransdorfa a že tento tip mu dal jeden český europoslanec.   

Manžel zaslal České tiskové kanceláři a všem známým médiím trojí potvrzení, že se ten den účastnil kulatého stolu s názvem Perspektivy evropské levice: potvrzení od organizátorky Tatjany Ždanoky („With this letter I confirm that MEP Miloslav Ransdorf on June 17, 2013, participated in a roundtable „Left  alternatives for Europe“, hosted by me, and was one of the speakers of the roundtable. In attachment: program of the roundtable. MEP Tatjana Ždanoka“), vyjádření na kameru vedoucí tiskového odboru Marjory van den Broeke a program, na kterém je mezi jmény účastníků uvedeno i manželovo jméno (potvrzení Ždanoky a program na www.ransdorfmiloslav.cz).

Ani jedno médium jeho obhajobu nezveřejnilo, stranické Haló noviny nevyjímaje. Totální, absolutní, dokonalé a neprůstřelné informační embargo. Nikdo z novinářů nekontaktoval ani Ždanoku, ani van den Broeke, ani kteréhokoli účastníka, aby si ověřil, jak se věci mají, a ani jednoho nenapadlo zajímat se o nejprůkaznější důkaz- o záznamy kamer, kterými je EP doslova prošpikován. Pilně se soustředili na jediné, na manželovu dehonestaci.  Pomluvu o zneužívání náhrad média zveřejnila v desítkách případů a těžko se najde dospělý Čech, který by o ní neslyšel.

Během předvolební kampaně do Evropského parlamentu v květnu 2014 média tuto pomluvu vytáhla znovu. Reportáže redaktorů Novy, účelově uveřejněné těsně před volbami, byly tak agresivní a nestoudné, že to bylo příliš i na manžela, konečně se rozhoupal a Novu zažaloval.  Nějakou dobu nemohl sehnat právníka, ale jeden se případu přece jen ujal. 

Advokáti televize Nova žalobu odmítli jako neopodstatněnou. Pár jejich argumentů dávám čtenářům k posouzení (právnickou hatmatilkou popsali 11 archů A4, a proto zveřejňuji jen smysl některých jejich zdůvodnění): 

- listiny, prokazující přítomnost žalobce na aktivitách EP v předmětný den, nemají žádnou vypovídající hodnotu (svědectví dvou osob a program nemají vypovídající hodnotu? A reportáž bulvární televize tu vypovídající hodnotu má?)

- V potvrzení Ždanoka použila sloveso participate. Potvrzení tedy nedokazuje Ransdorfovu fyzickou účast. K vydání takového potvrzení by postačila jakákoli účast žalobce, byť třeba jen na přípravě konference (ano, sloveso participate má vedle významu účastnit se, zúčastnit se i význam podílet se. Jenže Ždanoka zmiňuje datum 17.6., tedy den, kdy se kulatý stůl konal, ne připravoval)

- konference se asi vůbec nekonala, protože nebyla vyvěšena na programu The Greens/European Free Alliance (když vám nestačilo vyjádření Ždanoky a van den Broeke, ráčili jste se zeptat poslanců, jejichž jména jsou v programu?)

- žalobce konstatuje, že odvysíláním reportáží došlo k zásahu do jeho práv, přičemž tato práva, způsob, rozsah a dopad zásahu nijak nekonkretizuje (odkdy účelové poškození pověsti není zásahem do osobnostních práv?)

- žalovaná konstatuje, že odvysíláním reportáží žalobce zjevně žádnou újmu neutrpěl, protože byl do EP zvolen (to bylo k vzteku, co? Tvrdím, že poškození pověsti JE újma. Mimochodem, v roce 2004 dostal manžel 142 444 preferenčních hlasů, v roce 2014 desetkrát méně- jen 14 384. Média odvedla dobrou práci, ale odrovnat manžela se jim nepovedlo. Tenkrát ještě ne.)

- žalovaná podotýká, že i uveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv (dobrý pokus o relativizaci. Záleží přece na tom, čeho se ten nepravdivý údaj týká. A vůbec, vyzkoušejme si to. Začněme o právnících Novy rozšiřovat v médiích zprávu, že podvádějí a že kradou. Jsem zvědavá, jestli v tomto konkrétním případě budou mít názor, že se nejedná o neoprávněný zásah do jejich osobnostních práv).

- napadené reportáže se týkaly širšího tématu než jen osoby žalobce a nejedná se o kritiku, v níž by byla žalobci věnována celá reportáž (to má znamenat, že pomluva, zveřejněná mezi více tématy reportáže, se jakoby ztratí?)

- „Jedná se o prostá sdělení, která odpovídají skutečnosti bez ohledu na to, zda se v daném případě jedná o výrok, který je pravdivý" ("To je tak chytrý, že na to nestačim.")

- k dobré pověsti žalobce žalovaná zmiňuje usnutí v EP, účast na několika dopravních nehodách, nařízené exekuce či nařčení z tunelování Muzea dělnického hnutí. Vysvětlení podané k jednotlivým událostem na oficiálních internetových stránkách osoby žalobce působí v kontextu a množství těchto náhod spíše úsměvně. Zdroje: ČT, lidovky, idnes, novinky, Metro (ukázkový Cimrmanův krok stranou. O následcích dopravních nehod a o kauze Muzea dělnického hnutí napíšu příště a zveřejním i závěry policejních vyšetřování, které jsou od „zpráv“ těchto „zdrojů“ diametrálně odlišné).

A zlatý hřeb:

- I POKUD BY TVRZENÍ ŽALOBCE O TOM, ŽE SE ZÚČASTNIL KONFERENCE POŘÁDANÉ EVROPSKÝM PARLAMENTEM, BYLO PRAVDIVÉ… O TÉTO ÚČASTI ŽALOVANÁ NEVĚDĚLA, ANI NEMOHLA A NEMĚLA POVINNOST VĚDĚT.

Milí čtenáři, máte to černé na bílém a přímo od pramene: novináři nemají povinnost vědět, jestli jsou informace, které předkládají veřejnosti, pravdivé.

Jestli vás zajímá, jak celá věc dopadla, tak vězte, že dopadla sametově, svobodně a demokraticky. Manželův právník těžce onemocněl a zakrátko zemřel. Po jeho úmrtí manžel navštívil několik renomovaných advokátních kanceláří a předložil jim vyjádření právníků televize Nova. Ve všech si vyslechl totéž- pane Ransdorfe, nebudeme vás zastupovat, nemáte šanci, vzdejte to. Tak se i stalo.

Až se budete o zprávách dívat na sebevědomé obličeje agilních blondýn a aktivních dynamiků, vzpomeňte si, že nemají povinnost vědět, jestli vás informují pravdivě, a za případné nepravdivé informace jim nehrozí žádné následky, protože mají za zadkem právníky takového kalibru, že se jich ostatní právníci bojí.

A co Etický kodex novináře? Na ten sere bílý tesák.   

Vlasta Ransdorfová

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…