Tentokrát zůstanu v domácích politických luzích a hájích, které před volbami začínají vydatně páchnout. Pomalu se nám začíná rozjíždět volební komedie podporovaná jak euromarxisty z Washingtonu, Bruselu a Berlína a jejich médii, počínaje ČT. Nelítostný boj o přetékající koryta slouhů v Bruselu v pozici europoslanců a samozřejmě na ně navázaná koryta mezi 60 000 podslouhy, konkrétně všemožnými, vesměs zbytečnými úředníky, kteří jsou na eurokomisaře, europoslance a jejich partaje navázaní. Stále stupidnějšími nápady se snaží dokazovat svoji potřebnost. Margaret Thacherová správně konstatovala, že EU se opírá o byrokracii, protože nic jiného nemá. Jen zapomněla na slovo zkorumpovanou.

Volební komedie na krku

Většina evropských komisařů, slouhů i podshlouhů už dávno ztratila vztah k pojmům národ nebo čest. Někteří z nich pravděpodobně nic takového nikdy neměli. Typickým příkladem je eurokomisařka Jourová za ANO, která je důstojnou a ilustrativní reprezentantkou svého šéfa. Těm, kteří mají čas a chuť se zabývat politikou, nemusím připomínat, že EU není nic jiného než euromarxistický , rasistický, korupční a byrokratický pangermánský projekt, který navazuje na nacistickou třetí říši. Hitler i Goebbels z počátku vykládali, že jsou socialisti, a slovo nacionální nepoužívali. Tomu budu věnovat jeden z následujících článků. Celá volební komedie je zaměřena na udržení koryt pro osvědčené slouhy, kteří jsou ochotni bezohledně zajistit pokračování zvrhlých ideí svých pánů ve Washingtonu, Bruselu a Berlíně. Vychází z předpokladu, že voliči jsou natolik hloupí, že se dají nachytat na sliby zvýšení platů a důchodů a zapomenou na stále totalitnější režim eurokomisařů a afroislámskou invazi. Možná ani voliči ANO a jeho miliardářského oligarchy nepřehlédli, že mírný růst důchodů a mezd následně vydatně převýšil růst cen prakticky čehokoli, především potravin a energií, ať už elektřiny, nebo pohonných hmot. Jak jinak, lokomotivy si kupuje málokdo.

Byla to ukázková podvodná komedie, která se v současnosti opakuje. Evidentně opět s úspěchem, přestože na konci bude výsledkem jen další pokles životní úrovně většiny občanů, nejen těch, kteří bezmyšlenkovitě volí současnou vládu. Přitom nejlepší vláda, nejlepšího premiéra má dostatečné mechanismy a může růst cen, například elektřiny omezit, případně i zastavit. Jenže proč, když z každé koruny jdou daně do zkrachovalého domácího hospodářství a především do Bruselu a do kapes cizáků, především Němců, kterým patří u nás kdeco a pražská havlérka jim posluhuje jak o závod. V minulém roce tak odešlo z republiky již kolem neuvěřitelných 800 miliard korun. A to prý nejsme kolonie. Jak to asi bude vypadat, až tuto realitu panstvo z Berlína a Bruselu přizná.

Kromě sociální komedie a slibů se opět praktikuje nabídková metoda typu horší a ještě horší kandidát, takže vlastně téměř není z čeho si vybrat. Typickým příkladem byly nedávné prezidentské volby na Slovensku. Doslova mne šokoval článek jistého zemědělce z Plzeňska na Parlamentních listech. Odešel zhnuseně z ANO, což dokazuje, že není omezeným slouhou. Ukončil podnikání v zemědělství a věnuje se dopravě. Nicméně jeho ikonou se stal Pavel Telička, bývalý eurokomisař a současný europoslanec, dříve člen vedení ČSSD, zaměstnanec koncernu Volkswagen, poté spolupracovník Babišova kamaráda Bakaly, následně reprezentant ANO. A především člověk, který pro naši republiku zajistil ty nejhorší přístupové podmínky do EU, které těžce poškodily naše zemědělství, například ve srovnání s Polskem. Možná právě kvůli nim odešel zemědělec z Plzeňska ze zemědělství. Telička vždy hlasoval proti zájmům českého národa. A z tohoto individua, které se celoživotně a bez jakýchkoli skrupulí drží pouze přeplněných koryt a výnosné služby cizákům, a proto si založilo stranu Hlas, je exzemědělec a současný řidič orgasticky nadšen. Údajně proto, že Telička má dobré názory a vzornou účast v europarlamentu. Jako by pro nás europarlament a Telička osobně udělali někdy něco dobrého. Bůh s námi, když máme takové voliče.

K úžasnému Teličkovi je třeba připomenout další taktiku euromarxistů, kromě nabídky horších a ještě horších. Jedná se o několik desítek stran, hnutí a jednotlivců, kteří mají pouze jediný úkol. Pobrat co největší počet vlasteneckých hlasů stranám, které mají potenciál uspět, konkrétně SPD, Svobodným a doufejme i Soukromníkům. Proto takové partaje i jednotlivci vykřikují nejhlasitěji ta nejvlastenečtější hesla, místy i za hranicí zákona, a přesto se jim dostává prostoru v médiích. Vycházíme-li z faktu, že do eurovoleb se přihlásilo víc než třicet stran a uspět jich může reálně méně než deset, je situace jasná. Buď se jedná o škodiče placené z Bruselu, Berlína nebo přímo Sorosem a spol., nebo bojovníky, kteří se snaží získat finance za volby, obvykle obojí. Každopádně každé procento i promile hlasů, které získají, snižuje šance nemnoha vlasteneckých kandidátů ve volbách a podporuje současnou EU pangermánských kolonizátorů.