Umělá inteligence zalitá do betonu. Tak se rýsuje představa o zásadní změně, která stojí před Českou republikou. Už žádné montovny, natož s pobídkami. Chceme hi-tec, umělou inteligenci, využití domácího výzkumu, finální výrobu, nové trhy. Tak premiér Andrej Babiš vidí novou hospodářskou strategii pro tuto republiku. A vidí také spoustu stavebních investic za účasti veřejných zdrojů. Ani evropské fondy nesmí končit jen „na měkko“, v konferencích a seminářích. „Mám rád beton,“ řekl Babiš jasně. Několika stovkám stavebních profesionálů, kteří ho poslouchali v Rudolfově sálu Pražského hradu na Setkání leadrů českého stavebnictví, to nepochybně zalahodilo.

Babiš tam přišel s informací o přípravách Národního investičního plánu 2030, který zapadá do této strategie. Že jde o zlomový moment, potvrdila účast velké části vlády. Spolu s premiérem přišli ministři dopravy Dan Ťok, životního prostředí Richard Brabec, financí Alena Schillerová, zdravotnictví Adam Vojtěch a přišla by i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, kdyby nemusela s prezidentem Milošem Zemanem do Izraele.

Náladu účastníků mohly zvednout už údaje o existující obnovené investiční aktivitě státu, kterou zachytila pravidelná kvartální analýza agentury CEEC Research. Ukazuje růst veřejných zakázek skoro o polovinu ve srovnání se stejným obdobím před rokem. Objem zahájených výběrových řízení roste ještě vyšším tempem. Víc už toho být nemůže, protože stavební firmy nemají lidi a začínají si vybírat, co mohou vzít. K firemním prioritám teď prý patří dobrá zkušenost z dřívějších zakázek u daného zadavatele a stavby v bližším okolí, informoval ředitel agentury Vlček.

Stavebnictví dýchá o poznání klidněji, hodnotí současnou situaci Jiří Kučera, můj někdejší kolega v Ekonomu a nyní šéfredaktor časopisu Stavitel. Napsal to v úvodu letošní ročenky, která byla zčásti věnována právě tomto setkání. Vedle vládních slibů však přináší i aktuální čísla.

Pozoruhodný je žebříček největších společností podle čistého obratu (součet koupil a prodal plus ostatní výnosy včetně finančních). Spočítala to společnost Creditreform. Jasně dominuje Metrostav, jehož výsledek ve výši 20 miliard korun byl vytvořen bezmála 3 tisíci zaměstnanců. Následuje Strabag (10 miliard korun), který potřeboval na poloviční obrat ve srovnání s Metrostavem dvě třetiny jeho počtu zaměstnanců (skoro 2 tisíce). To třetí Eurovii stačilo na obrat 10 miliard korun necelých 1700 zaměstnanců. Pokud bychom to brali za jakýsi volnější ukazatel produktivity práce, Eurovia jen mírně zaostala za produktivitou Metrostavu.