Zbyněk Fiala: Bidenův New Deal

01.04.2021 21:55

Ohromující peníze, dva biliony dolarů na investice a po nich dva biliony do sociální sféry, sledují převratné cíle („změna paradigmatu“). Mají Americe vrátit sociální stát z éry prezidentů F.D. Rosevelta, a L.B. Johnsona a schopnost mobilizovat zemi jako k přistání na Měsíci za J.F. Kennedyho.

Zbyněk Fiala: Bidenův New Deal
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Zbyněk Fiala
reklama

Americký prezident Joe Biden, u kterého je často zvýrazňována stařecká bezmocnost, se vůbec nedrží zpátky. Je to pár dní, co protlačil Kongresem sadu sociálních a ekonomických opatření pro hospodářskou a společenskou obnovu po pandemii za 1,9 bilionu dolarů (American Rescue Plan). Ve stejné době zdvojnásobil tempo očkování, takže dokonce dubna má být vpíchnuto 200 milionů dávek a Amerika na tom může být podobně jako Británie nebo Izrael, bude mezi prvními, kdo dosáhl imunity obyvatelstva.

Nyní Biden znovu přitlačil na pilu a přichází s programem velkých investičních akcí za další dva biliony dolarů. Tenhle program zase zdůrazňuje tvorbu nových pracovních míst (American Jobs Plan). Nejedná se přitom jen o stavby, ale také roli státu a změnu nasměrování země, Biden mluví o „změně paradigmatu“. A má v zásobě ještě rozsáhlý program opatření do oblasti zdravotnictví, školství a bydlení (American Family Plan), který má být představen veřejnosti během dalších týdnů. I pro ten jsou zamýšleny souhrnné výdaje dva biliony dolarů ve střednědobém období. Republikáni jsou proti, ale to nemusí být poslední slovo. Přinejmenším ty investice by znovu mohly projít bez nich.

Změna základních pravidel (paradigmatu), o které se Biden občas zmiňuje, představuje odvrat od mantry posledních 40 let, že stát má být slabý, a pokud jde o jeho působení v ekonomické oblasti, má vystačit s nápravami selhání trhu a nezbytnou regulací. Rozhodně nemá být moc aktivní. Kdysi to vyjádřil prezident Ronald Reagan, když řekl, že ta nejhrozivější anglická slova, která zná, zní: „Já jsem stát a přicházím vám pomáhat.“

Reagan přišel i s návodem, jak nepřítele oslabit, stačilo zprivatizovat jeho služby. Když stát neposkytoval služby, nepotřeboval peníze, mohl se tedy odkrvit i snižováním daní. Lidi začali platit, co dříve dostávali zadarmo, a ušetřené peníze se hromadily u úzké skupiny těch nejbohatších. Od časů Reagana se rozevřely nůžky sociálních nerovností natolik, že jsou srovnatelné jen s obdobím před Velkou krizí 30. let. Teď tedy tahle politika narazila do zdi.

Bude se investovat s mohutným státním přispěním a budou se zvyšovat daně. Do Kongresu to bude předloženo jako rozpočtové opatření – požadovaných 2 biliony dolarů na osm let bude financováno zvýšením daní, které to zaplatí za 15 let. Předchozí záchranný balíček za 1,9 bilionu dolarů šel čistě na dluh, ale tento program nemá zvýšit dlouhodobé zadlužení. To umožňuje, aby se projednával v běžném rozpočtovém režimu, kde může být schválen pouhou většinou. Použije se dohadovací řízení. Nelze použít filibuster (obstrukce, které pak lze v Senátu přehlasovat jen 60 hlasy).

Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby dlouhodobý program měl podporu opozice. Lze jej však protlačit silou a spoléhá se na to, že se stane populární a změní poměry v Kongresu ve prospěch Demokratů v příštích volbách v mezidobí. Má uspět svým zaměřením na modernizaci infrastruktury včetně obratu k obnovitelným zdrojům a na obnovu průmyslového potenciálu v nejnovějších technologiích (soupeření s Čínou), stejně jako pozorností k marginálním oblastem, nezaměstnaným, černošským ghettům a lepšímu ocenění ženské práce.

Pokud jde o ty investice, kupodivu na dálnice a mosty toho tolik není, jen 115 miliard dolarů na zmíněných osm let, byť se má za ty peníze modernizovat 20 tisíc mil dálnic a opravit 10 tisíc mostů. Podstatně dražší je program, který má prosadit orientaci na elektrickou mobilitu, na ten má být rezervováno 174 miliard dolarů a jedním z cílů je tam výstavba 500 tisíc nabíječek. Velkou podporu dostane také veřejná doprava (85 miliard) a rychlostní železnice (80 miliard), kde nemá smysl dál čekat na soukromou iniciativu.

Další balík míří do dostupného bydlení (213 miliard), na rychlý internet (100 miliard) a rekonstrukci elektrické rozvodné sítě, jejíž stav nejlépe ukázal blackout v Texasu. Vodovody mají být konečně zbaveny olověných trubek, což spolu s dalšími vodohospodářskými zásahy spolkne 111 miliard). Veřejné školy včetně regionálních vyšších škol (community colleges), péče o děti (služby pracujícím matkám) a nemocnice pro veterány předpokládají souhrnné náklady 155 miliard dolarů.

Zdůrazňovaná podpora nových pracovních míst za více než 500 miliard dolarů je součástí rozhodné klimatické akce (je tam 46 miliard na obnovitelné zdroje a 35 miliard na další klimatické technologie) a snahy obnovit konkurenceschopnost v nejnovějších technologiích. Velké peníze míří do základního výzkumu (50 miliard), výzkumné infrastruktury 40), vývoje (30) a inovací (14 miliard). Vedle toho 25 miliard dostanou „historicky černé výzkumné instituce a univerzity“ (HBCU) působící v marginálním prostředí. Samostatnou položku 50 miliard dolarů program vyčleňuje do obnovy polovodičového průmyslu a dalších 50 miliard na zkrácení dodavatelského řetězce (snížení závislosti na Asii).

Dlouhý seznam opatření ve prospěch domácí výroby a pomoci lidem, kteří budou procházet strukturálními změnami, zahrnuje sociální pomoc, podporu pro malé podnikání, ale také komunitní investice a jakési odškodnění opomíjených komunit a černých farmářů. Nakonec byla vyčleněna velká částka na pečovatelské služby (400 miliard dolarů), většinou tedy na zvýšení chronicky nízkých mezd pro černé pečovatelky, docházející do domácností.

Fakticky jde o předběžný návrh, jak u programu, tak u těch daní. Ale hlavní obrysy zřejmé zůstanou. Pokud jde o daně, Trumpovo snížení daní mělo vypršet roku 2026, ale na to se čekat nebude a korporátní daň se zvedne z 21 procent na 28 procent. Zdanění nejvyšších příjmů, tedy té části příjmů, která přesahuje 400 tisíc dolarů ročně, se přiblíží 40 procentům. Důležitý je také základ daně, kde se rovněž chystají revoluční kroky. Jedním z nich je sjednocení sazby u pracovních příjmů a kapitálových zisků, což znemožní velkou část daňové optimalizace. Debaty se vedou o dani z finančních transakcí a dani z bohatství, kde senátorka Warrenová prosazuje 3 procenta z majetku nad miliardu dolarů. Že to je majetek, nikoliv hotovost? Ale proti majetku si přece můžete snadno půjčit...

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivo Valenta: Nezbytná je změna na centrální úrovni

7:38 Ivo Valenta: Nezbytná je změna na centrální úrovni

Komentář na facebookovém profilu k odvolání ředitele waldorfské školy Semeckého.