Zbyněk Fiala: Bude evropské pojištění nezaměstnanosti?

09.10.2014 11:30

Končící evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a inkluzi László Andor vyzval na bilanční přednášce na Helsinské univerzitě k opatřením, která by čelila narůstajícím rozdílům v eurozóně. Nejlepším ukazatelem je krátkodobá nezaměstnanost a řešením může být evropské pojištění v nezaměstnanosti.

Zbyněk Fiala: Bude evropské pojištění nezaměstnanosti?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Evropskou unii tvoří 28 členských států s rozpočtem tvořícím zhruba jedno procento HDP (Evropský parlament teď bude požadovat o chlup víc), ze kterého je na odstraňování rozdílů, politiku soudržnosti, užita menší část, asi 0,4 procenta HDP. Samotná měnová unie, čili 18 zemí eurozóny, však žádný vlastní rozpočet na snižování rozdílů nemá, přestože jsou obrovské a hlavně narůstají.

Stačí se podívat na vývoj nezaměstnanosti. Severní křídlo eurozóny, někdy se mu říká také jádro, kam patří Rakousko, Belgie, Německo, Finsko, Francie, Lucembursko a Nizozemsko (řazeny podle anglické abecedy) má průměr nezaměstnanosti kolem 7 procent a v tuto chvíli je na tom stejně jako severní křídlo zemí EU bez eura, kam je počítáno i Česko. Zato průměr jižního křídla eurozóny je o dobrých deset procentních bodů výše, někde u 18 procent. Je to tím jihem? Ne, členské země jihu EU, které neplatí eurem, mají nezaměstnanost mnohem níže. Sice převyšuje tu severní, ale znovu je bezpečně pod 10 procenty. Je to tedy tím eurem.

Neplyne z toho, že euro je špatné, ale že je neúplné. Bylo zatím vybaveno jen pro „krásné počasí“. V turbulentních bouřích je bezbranné. Společné měně chybí společná fiskální politika a vlastní rozpočet (ministerstvo financí), a také účinné nástroje pro zvládání bankovních krizí, tedy centrální banka s rolí věřitele poslední instance. Pravomoci ECB se v listopadu rozšíří, ale narůstání rozdílů mezi členskými zeměmi eurozóny je akutní už teď.

Jak vidí problém komisař Andor:

Eurozóna samozřejmě nedisponuje rozpočtem, který by mohl kompenzovat rozdíly v ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a umožnil udržování prosperity na srovnatelné úrovni prostřednictvím rozsáhlé redistribuce. Ani to není možné bez silné politické unie a silného demokratického pověření pro taková redistributivní rozhodnutí. Ke škodě věci však neexistuje aspoň nějaký skromný pojistný mechanismus, který by poskytoval dočasné podněty zemím v klesající fázi hospodářského cyklu.

Po dvě desetiletí členské státy usilovaly o propojení prostřednictvím společné měny s jednotným směnným kurzem a úrokovou sazbou. Co se nezavedlo, to je nějaká metoda sdílení fiskálního rizika. A tak je eurozóna velice citlivá na hospodářské šoky. Negativní důsledky mají podobu sníženého HDP, vysoké míry nezaměstnanosti a chudoby, ale také politické nestability a sílících protievropských hnutí.

Co s tím?

Debaty expertů se soustřeďují na změnu mandátu Evropské centrální banky, aby cíle hospodářského růstu a zaměstnanosti měly stejnou závaznost jako měnová stabilita. Tak to ostatně dělají všechny velké země. Je však zřejmé, že měnovou unii může posílit zejména zavedení spolehlivého mechanismu pro krátkodobé, proticyklické fiskální transfery mezi členy eurozóny.

Dlouhodobé plány eurozóny to obsahují (Blueprint for a deep and genuine EMU – Evropská komise v listopadu 2012). Komisař Andor však přichází s praktickým doporučením, podle čeho takovou krátkodobou potřebu proticyklických opatření poznat. Jako klíčový indikátor by sloužil vývoj krátkodobé nezaměstnanosti. Snadno a rychle se to měří a každý tomu rozumí.

Sledovaly by se výkyvy nezaměstnanosti způsobené poklesem souhrnné poptávky, nikoliv tedy strukturální nezaměstnanost spočívají v nevhodné profesní skladbě, selháních politiky zaměstnanosti a podobně. Pro cyklickou krátkodobou nezaměstnanost by pak zavedl evropské pojištění pro podporu v nezaměstnanosti na úrovni 40 procent předchozí mzdy.

Členský stát může dát nezaměstnaným víc, ale z vlastních zdrojů, teď mluvíme o evropských penězích. Tyto peníze by byly spojeny s podmínkami pro příjemce (hledat práci, absolvovat školení) i pro čerpající členskou zemi. Ta by musela přizpůsobit své služby zaměstnanosti a pracovní trh nejlepším evropským standardům. Kdo by podmínky neplnil, musí později něco z peněz vracet.

Takže když nejsme schopni se dohodnout na společných daních, měli bychom se dohodnout aspoň na společném pojistném. Tohle zaznělo poprvé, byť na odchodu. Nástupci mají o čem přemýšlet.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …