Rychlost a lehkost, s jakou dobře vycvičení džihádisté obsadili Mosul a Tikrít, vyvolala vážné obavy o schopnosti amerických zpravodajců zjistit, kde ISIS udeří příště, informuje magazín Foreign Policy. Redakce klade otázku, zda ty miliardy dolarů, které se na to vynakládají, neletí zbytečně oknem, když kritická situace službu zastihne „s kalhotami dole“.
Podle tohoto zdroje, CIA pokračuje v činnosti na ambasádě Spojených států v Bagdádu, ale činnost zpravodajské sítě uvnitř země z větší části ukončila od prosince 2011, když vojska USA opustila zemi. Pronásledování džihádistů přitom měla vyhrazena armáda a její tajnůstkářské Spojené velení zvláštních operací (JSOC). Avšak po stažení jeho komand už nejsou k dispozici jiné prostředky než satelitní fotografie a sledování komunikačního provozu. Tyto metody však nejsou prakticky k ničemu, protože militanti posílají zprávy výhradně po kurýrech a vyhýbají se telefonu a elektronické poště. Přitom se pohybují po malých skupinách, které se snadno smísí s civilním obyvatelstvem.
Nikdo proto nemá tušení, jaká je skutečná síla těchto bojovníků a co na ně platí. Podle informace vysokého vládního představitele USA, ministr obrany Spojených států Chuck Hagel sdělil na konci května v saúdském Džiddá vojenským představitelů arabských zemí jen to, že ISIS a islámští bojovnici v Sýrii a Iráku představují nebezpečí pro celý region. Ale nenaznačil žádný plán, co se s tím má udělat, ani zda byla vystupňováno zpravodajské monitorování bojovníků ISIS potom, co v lednu obsadili Falúdžu a značnou část provincie Ramadí.
Mosul měl být bezpečný po „chirurgické operaci“ americké armády roku 2010. Dnes je vidět efekt takových krvavých řešení. Bojovníci ISIS nejenže obsadili hlavní město provincie Ninive, ale našli tam dokonce posily, když osvobodili 2000 druhů z místních vězení a shrábli zbraně místní posádky a hotovost z místních bank.
Útok vzešel ze vzbouřeneckých oblastí Sýrie a cílem je fundamentalistický kalifát na území od syrského Alepppa až po irácký Mosul, píše londýnský The Weekly Standard. Má za to, že hranice vytyčené po skončení první světové války, teď berou za své.
Vzbouřenecká část Sýrie se dělí na dvě oblasti. Jedna je kontrolována sunnitskými islamisty, a ta druhá Hizbulláhem a íránskými Revolučními gardami prostřednictvím Alawitů.
Irák je rozdělen dokonce na tři části – prosperující kurdský stát, fundamentalistický sunnitský trojúhelník pod kontrolou ISIS a šíitská území kontrolovaná militanty s podporou Íránu.
Írán je tak podle tohoto zdroje zapojen do bojů v obou zemích. Už dříve vysílal Revoluční gardy do Sýrie a nyní jsou údajně i v Iráku.
Zbývá rozhodnutí, kdo převezme kontrolu Bagdádu, zda sunnité, nebo šíité. Nová bitva o Bagdád může být krvavější, než ty předchozí, tvrdí The Weekly Standard.
Situace okamžitě využili Kurdové a převzaly vysněnou kontrolu svého historického centra uprostřed ropné oblasti Kirkúku.
Největší irácká ropná pole jsou sice na jihu u Basry, ale ta u Mosulu a v Kurdistánu jsou také významná, připomíná OilPrice.com.
Kurdové navíc přebírají nad severními poli kontrolu a vypravili už druhý tanker s ropou prostřednictvím tureckého terminálu Ceyhan. Jsou rozpracovány plány na ztrojnásobení těžby do konce dekády, ale ty vezmou v nejistém období za své.
Irácké zásoby ropy činí 115 miliard barelů a patří k největším na světě. Irák je druhým největším exportérem ropy ze zemí OPEC (po Saúdské Arábii). Podle Foreign Policy však vlastní těžbě a vývozu irácké ropy – která je hlavně na jihu - zatím nebezpečí nehrozí, proto ceny téměř nereagovaly na zprávy o obsazení dvou severních iráckých měst. Jenže vedle toho jsou výpadky těžby v Libyi, Súdánu a Nigérii a pokračují sankce vůči Íránu. Riziko drahé ropy tedy narůstá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
