Uvedený fond pak bude vydávat desetileté obligace „New Deal“, jejichž úroky a splátky budou hrazeny pravidelnými příjmy z daně z finančních transakcí. Další obrovské zdroje představuje potírání daňových úniků a korupce. O peníze by tedy nemusela být nouze. DGB je přesvědčena, že dokáže přesvědčit své evropské partnery, aby plán začali prosazovat, a představitelé ČMKOS už naznačili svoji podporu.
Podrobnosti o „Marshallově plánu“ pro Evropu máme z českého překladu na stránkách ČMKOS a z konference, kterou připravilo spolu s odboráři také české zastoupení Nadace Friedricha Eberta.
www.cmkos.cz/data/articles/down_3581.doc
Každý protikrizový plán má dvě složky – rychlý zásah (co zabere hned) a dlouhodobější kroky, zvyšující konkurenceschopnost země. Také návrh konjunkturálního, investičního a rozvojového programu pro Evropu německé odborové konfederace DGB s marketingově lepkavým označením Marshallův plán pro Evropu a evropský New Deal, má takovou konstrukci. Je to sada opatření, veřejných investic, investiční podpory podnikům a pobídek.
„Zatímco pobídky jsou nástrojem v krátkodobém boji proti krizi a jsou z valné části časově omezeny, veřejné investice a investiční příspěvky působí s jistým časovým zpožděním a slouží k zajištění dlouhodobé perspektivy růstu a zaměstnanosti,“ vysvětluje člen výkonného spolkového představenstva DGB Claus Matecki.
Jádrem návrhů je modernizace národních ekonomik v Evropě s cílem zajištění úspory energií, ochrany přírodních zdrojů, dlouhodobé nezávislosti na dovozu paliv a zároveň masivního snížení emisí CO2 v Evropě. Vychází tedy vstříc tomu, co Evropská komise předložila jako Energetický plán do roku 2050. Má jít o intenzívní podporu uvedeného plánu, ale „bez nadměrného zatěžování ekonomiky, společnosti, ale především domácností zaměstnanců“.
Jak to udělat? Jak zabránit tomu, co se stalo u nás, že všechno je desetkrát dražší než jinde?
Úplně na začátku je řada institucionálních zásahů. V boji proti daňovým únikům a korupci by mohla udělat průlom dvě navrhovaná opatření. Tím prvním je úzká příhraniční spolupráce národních daňových úřadů, která se bude opírat o automatickou výměnu dat a spolupráci při budování příslušných informačních systémů. A tím druhým je úzká evropská spolupráce stěžejních státních zastupitelství zaměřených na daňové úniky, hospodářskou kriminalitu a praní špinavých peněz. Obojí je prakticky zadarmo, naopak to může posílit rozpočty o peněžní toky, které unikaly zdanění.
Vedle toho DGB doporučuje širší využití programu ERASMUS financovaného z prostředků EU. Je možné organizovat také studijní výměny úředníků s intenzivní odbornou a jazykovou přípravou. To by mohlo zvýšit přeshraniční spolupráci úřadů, správních orgánů a veřejných institucí. Podobně by mohli postupovat i zaměstnavatelé i zaměstnanci. Lze organizovat výměnu zkušeností sociálních partnerů o podnikovém vzdělávání, o politických nástrojích pracovního trhu, o kontech pracovní doby, kurzarbeitu a podobně. Co se osvědčí, to lze převzít, případně využít jako inspiraci k dalším novinkám.
Rychlá pomoc oživení
Ekonomice bezprostředně pomůže, když se zmírní škrty, protože rozpočty se mají hojit v čase konjunktury. A má se to dělat sociálně spravedlivým způsobem, především cestou navyšování příjmové stránky rozpočtů.
„Klesající ekonomický výkon v Evropě má své příčiny i ve slabé spotřebě domácností,“ připomíná plán a volá po stabilizaci vývoje mezd (po stabilním zvyšování). Sektor nízkých mezd by měl být v ekonomice potlačován a dlouhodobě vymýcen, stejně jako atypické a nejisté formy zaměstnávání.
Šrotovné, které se osvědčilo v roce 2009, by mohlo nastoupit i v „bílé“ verzi, jako je subvencování výměny neefektivních domácích spotřebičů. Kdo vyřadí žravý spotřebič starší 10 let, dostane „ekologickou prémii“ ve výši 10 procent z pořizovacích nákladů na spotřebiče nejvyšší úsporné třídy. To pomůže trhu i životnímu prostředí. Domácnosti s nízkými příjmy by dokonce mohly dostat navíc ještě další příspěvek ve výši 20 procent pořizovacích nákladů.
Plán se rovněž zabývá problémem krizové nákazy a navrhuje prodloužení smluv s krizovými zeměmi jako je Řecko a výrazné snížení (subvencování) jejich úrokových sazeb.
Investice do energetické změny
Členské země EU už se zavázaly snížit do roku 2020 emise CO2 o 20 procent a navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 20 procent. Další konkrétní plán zatím nebyl dohodnut, ale Evropská komise navrhuje cestu ke snížení emisí uhlíku do roku 2050 o 80 až 95 procent.
Pokud jde o Německo, plán DGB poukazuje na potřebu investic do obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti, rozšíření elektrizační soustavy a budování plynových a uhelných elektráren, ale i malých jednotek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a virtuálních elektráren (na trhu s elektřinou).
Pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů jsou nezbytné investice do přenosových i distribučních soustav. Neobejde se to ani bez investic do lidského kapitálu, do vzdělávání operátorů v řízení sítě a systémů, jak zvládat kritické situace v síti, obnovu provozu sítě a také ostrovní provozy na základě jednotných standardů EU. Nezbytná je podpora akumulace energie.
Nejúčinnější energetickou investicí je však celoplošná energetická sanace budov, zateplení, výměna oken, dveří a technického vybavení. Státy mohou jít příkladem sanací úřadů, škol, sportovních hal, nemocnic, pečovatelských zařízení.
S německou důkladností plán vypočítává, že postavit nestačí, musí být zajištěn také rozvoj potřebných odborných služeb, včetně vývoje. Ty musí pokrýt všechny obory energetické změny, ať už jde o obnovitelné zdroje, úspory energie a energetickou sanaci budov, oběhové hospodářství v zásobování a nakládání s odpady, vodní hospodářství, ekologické zaměření dopravních služeb. Nezbytné je také ekologické vzdělávání spotřebitelů (informování, transparentnost, prohlubování kvalifikace, začlenění do vzdělávacích programů škol, další vzdělávání při vysokých školách a univerzitách).
V rámci celé EU musí posílit spolupráce mezi vysokými školami a vzdělávacími zařízeními v oboru energetické techniky, obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Vhodné jsou k tomu například výměnné programy a kooperační projekty v aplikovaném výzkumu. I tato opatření lze financovat - podobně jako je to navrhováno u programu ERASMUS pro státní zaměstnance - z rozpočtu Evropské unie.
Efekt? Propočty Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) ukazují, že změna evropské energetické koncepce sníží roční náklady na dovozy paliv o 300 miliard eur, takže náklady na užívání energie klesnou, konstatuje plán.
Modernizace infrastruktury
Pro ekologicky šetrnou dopravu je potřeba výstavba multimodální a intermodální transevropské sítě (například z kamionů na železnici). Plán vyzývá k systematickému ekologickému zlepšování a rozšiřování dopravní infrastruktury a dopravních služeb – od transevropské dopravní sítě (TEN) přes dálkovou přepravu až k místní a městské veřejné dopravě. Potřebný je celoevropský program, který podpoří investice do udržení a obnovy dopravní infrastruktury.
Je zajímavé, že v Německu pociťují podobně jako my enormní potřebu obnovy železnice, silnic, mostů a tunelů. Podle státní rozvojové banky KfW lze jen v německých obcích odhadnout takovýto skrytý dluh ve výši 24,6 mld. eur. Dopravní stavby přesto nepředstavují – tak jako u nás – největší složku uvažovaného rozpočtu „Marshallova plánu“.
Celkové výdaje na modernizaci evropské infrastruktury by měly ročně činit zhruba 10 miliard eur a stejnou částku by si mělo vyžádat plošné rozšíření širokopásmového internetu po optických sítích. Jde o to, jak zlepšit napojení oblastí se slabou infrastrukturou a zabránit hrozícímu prohlubování digitálního vakua. Zlepšily by se rovněž šance na společenskou participaci a přístup ke vzdělání, vznikla by nová pracovní místa, konstatuje plán.
Posílení průmyslové budoucnosti
Chystá se modernizační ofenzíva, která posílí centra inovací a odstraní deficity regionů s řídkým zastoupením průmyslu. Uvedené sdělení, které by u nás k smrti vyděsilo každou environmentálně cítící osobu, je ve skutečnosti pozitivní. Jde totiž o to, jak toho dosáhnout.
Tenhle blok dám raději v plném znění:
V zájmu snížení spotřeby energie a přírodních zdrojů a současně podpory konkurenceschopnosti by se měla poskytovat podpora investic do úspor energie a zdrojů v průmyslu, malých a středně velkých podnicích. Dělo by se to prostřednictvím investičních dotací. Čím vyšší by byla investice do ochrany životního prostřední a přírodních zdrojů, tím vyšší by byla dotace. Malé a střední podniky potřebují také poradenskou strukturu v oblasti úspor energie a přírodních zdrojů. Tyto kroky by prospěly životnímu prostředí, modernizaci technologie, podpoře konkurenceschopnosti, přenosu know-how a také k posílení exportu ekonomických center. Taková modernizační ofenziva by mohla být ročně dotována 20 mld. eur z prostředků „Evropského fondu budoucnosti“.
Vedle investičních příspěvků lze poskytovat také úvěry s výhodnými úrokovými sazbami pro dlouhodobé investice, čímž by vznikla základna financování investic oproštěná od volatilních tržních podmínek. V této oblasti by se mohly více angažovat veřejné úvěrové instituce a rozvojové banky jako Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo národní rozvojové banky jako KfW v Německu, CDC ve Francii, ICO ve Španělsku, CDP v Itálii.
Na podporu malých průmyslových odvětví v mimořádně strukturálně slabých regionech Evropské unie by se investorům poskytovaly dlouhodobé úvěry, jejichž splácení a úhrada úroků by byly odloženy na dobu za 5 nebo 10 let. Tyto úvěry mohou být koncipovány i tak, že budou uloženy jako jistina pro přijetí úvěru u banky. Tak by se mohla zajistit „větší páka“ a zmobilizovat více kapitálu na investiční záměry. Poskytnutí prostředků by bylo možné zajistit prostřednictvím Evropské investiční banky.
Musí se obnovit poskytování úvěrů v zemích postižených krizí (zejména v Řecku). Zde by mohl být vytvořen jakýsi mikroúvěrový program, který by umožňoval malým a středním podnikům realizaci zakázek. Mikroúvěry by mohly být využívány i v návaznosti na další vzdělávání nebo rekvalifikaci (např. na energetického poradce) k podpoře osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Tyto mikroúvěry by mohla rovněž financovat EIB nebo národní rozvojové banky.
Celkové výdaje na podporu průmyslové budoucnosti by měly ročně činit 30 miliard eur.
(Pokračování příště)
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
