Kritika zrušení superhrubé mzdy se soustředila na to, že je to drahé a nejvíc na tom vydělají ti, kteří to nepotřebují. Podle Národní rozpočtové rady vlády to bude stát 88 miliard korun, z toho přijde státní rozpočet o 58 miliard, kraje o 7,8 miliardy a obce o 22 miliard. Ve skutečnosti to bude víc, protože prošel i pirátský návrh, aby sleva na daních byla zvýšena na úroveň průměrné mzdy předminulého roku. Obojí přidává i těm, kdo už mají, a potvrzuje tak pravidlo, že čert dělá na větší hromádku. (ZDE)

Superhrubá mzda byla sice mimořádnou hrůzou ve světě státních financí, ale dovolím si tvrdit, že ještě zrůdnější je naše plochá struktura s jedinou nepatrnou vyšší sazbou pro astronomické příjmy nad 139 tisíc korun měsíčně. Tady nemůžeme říci ani to obvyklé, „chtěli jsme to nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky“. Jestliže rušíme superhrubou a odmítáme změnit mizivou progresivitu v daňovém systému, nebylo to ani myšleno jako nejlepší, jak pro ekonomiku, tak pro společnost.

Takže něco dobrého na zrušení superhrubé je, ale je to pěkně zaneřáděno tím nehorším, které bude nutno v budoucnosti vykydat. Máte-li 80 tisíc měsíčně (nebo aspoň znáte někoho, kdo někoho takového zná), pak skoro 5 tisíc měsíční úspory na daních po zrušení superhrubé není k zahození, ale bez ní byste neumřeli hlady. To už se nedá tak snadno říci o lidech na minimální mzdě, kdy úspora 16 stovek měsíčně znamená zvýšení příjmu o deset procent. To jsou lidé nad exekuční pastí, která v Česku znamená skutečnou ekonomickou popravu.

Podle nejnovějších šetření výdajů a příjmů domácností zveřejněných Českým statistickým úřadem na začátku listopadu má pětina nejchudších domácností průměrný čistý příjem na osobu lehce přes 11 tisíc korun. Taková domácnost je v průměru tříčlenná. Pětina z nich má hypotéku, čtvrtina bydlí v nájemním bytě. S něčím jim pomůže státní příspěvek na bydlení, ale je otázka, zda udrží krok s raketově rostoucími nájmy. Bydlení stojí nejchudší domácnosti stejně jako potraviny. Není těžké uvážit, na čem se dá snáze šetřit.

Na jaře bývá publikována také statistika obecněji pojatých životních podmínek domácností podle mezinárodní metodiky SILC. Najdeme tam tabulku, která uvádí, jaký násobek životního minima mají domácnosti k dispozici, když se od jejich čistého příjmu odečtou náklady na bydlení. Skoro sto tisíc nejchudších domácností s téměř dvěma sty tisíci členů má po platbách těchto účtů méně než životní minimum. To bude od příštího roku zvýšeno na 3 860 korun na osobu.