Zatímco počátky havárie jaderné elektrárny Fukušima byly spojeny s nedostatkem chladící vody, po dvou letech se situace radikálně změnila, vody je moc.

Proniká z podzemí do narušených bloků s reaktory. Vlastně tam vevalil potok o proudu 75 galonů za minutu (kubík za tři minuty). Vzniká stále naléhavější problém, kam s ní. Někdejší provozovatel zničené elektrárny, který je nyní připoután povinností realizovat záchranné práce, tokijská elektrárenská společnost Tepco, nevidí jiné řešení, než hledat volné plochy pro umístění nových a nových cisteren, aby voda s radioaktivním stronciem neskončila v pobřežních vodách Tichého oceánu. Voda, která zatím byla deponována, by stačila k naplnění více 112 olympijských bazénů.

Hrozí další nehoda

Radioaktivní voda představuje je menší nebezpečí, než jakým byly tavící se reaktory ve strašných prvních měsících po jaderné havárii roku 2011, ale problémem je narůstající rozsah zamoření. Nikdo zatím neví, jak vodu zastavit. Podle předsedy nové japonské autority pro jaderný dohled Šuniči Tanaky vzniká obava, že nebude možné předejít další nehodě.

Záchranné práce jsou svěřeny společnosti, která elektrárnu vlastnila před nehodou, a to vrátilo i do trosek dosavadní tajnůstkářský přístup. Pozorovatelé upozorňují na to, že práce jdou od jedné krize ke druhé a nejsou řízeny ucelenou strategií. Nový jaderný dohled je sice přísnější než předchozí regulátor, ale má všeho všudy devět lidí, kteří mají dohlížet na 3000 dělníků zapojených do likvidace havárie.

Vedle toho vznikl vládní výbor s hojným zastoupeními zástupců ministerstva průmyslu a výrobců jaderných zařízení, jako je Toshiba nebo Hitachi, tedy těch, komu záleží na zachování jaderné energetiky. Jaderná bezpečnost je tak svěřena těm, kdo má být kontrolován.