Tohle je zpráva roku: Naše mateřská automobilka Volkswagen chce investovat do elektromobilů a autonomního řízení 34 miliard eur za pět let. To je částka, která se blíží ročnímu státnímu rozpočtu České republiky. Samotná škodovka chce mít první elektromobil na trhu za tři roky. Mluvilo se o tom už pár týdnů, ale teď to odklepla dozorčí rada Volkswagen Group. Po skončení schůze vydal generální ředitel Matthias Müller prohlášení, že tak vznikají základy, aby se z Volkswagenu stala do roku 2025 světová jednička v oblasti elektrické mobility.

To je opravdová revoluce. Uvedené rozhodnutí je třeba porovnat s faktem, že do skandálu s dieselem byly elektrické automobily v Německu i u nás hluboko pod okrajem zájmu. Poslední statistika ostatně hlásí, že u nás jich je registrována asi tisícovka. Nabíjecích stanic jsou v Česku tři stovky, a to počítáme i ty v podzemních parkovištích některých obchodních center. To je samozřejmě málo, naftových a benzinových pump jsou čtyři tisíce. Mají největší hustotu v Evropě, e-vozům by stačila polovina, ale k té je pěkně daleko, i když vláda v září slíbila pomoc.

Jestliže mají v Česku elektrická auta vystartovat roku 2020, což je za rohem, a německým centrem kompetence bude Cvikov, sto kilometrů od Chomutova, je to dobrá zpráva pro severočeský region mučený dědictvím století páry. Značná část oboru se bude koncentrovat právě tam. To by mělo ovlivnit strategické priority Babišovy vlády, na prvním místě musí být dořešení problému lithia. Komu patří, jak ho dostat ven a co s ním.

Stát musí využít všech možností u každé složky tohoto problému, protože pokud jen skupina Volkswagen má vyrábět roku 2030 nějakých 3 miliony elektrických aut ročně, a na jedno auto je potřeba si 70 kg lithia, je tu poptávka po dvou stech tisících tun lithia jen u tohoto jednoho výrobce. Lze odhadnout, co to udělá s cenou i jaké omezení bude představovat absolutní nedostupnost této suroviny.

Zásluhy Volkswagenu vlastně začínají už jeho realistickým zjištěním někdy z roku 2008, že spalovací motory nedávají šanci, aby snížily exhalace na úroveň očekávanou veřejností a vyjádřenou povinnými emisními limity. První reakce byla špatná, zkusil to řešit zastíráním skutečného stavu, podvodem při měření, ale narazil na červenou kartu. Tu mu vystavila veřejnost v podobě amerických univerzitních výzkumníků, a vystavila ji i regulátorům, kteří se tvářili, že problém nevidí. Uražení američtí regulátoři pak otevřeli prostor takovým sankcím, že Volkswagen a postupně i další automobilky už mohou ustoupit jen kupředu, k baterkám.