Nová tarifní struktura, připravená ve spolupráci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), hlavních elektrárenských společností a největších odběratelů elektřiny, tedy velkých podniků, je hotova a je možné potvrdit obavy, které ji předcházely.

Na vašem účtu za elektřinu se změní poměr stálých plateb a plateb podle spotřeby takovým způsobem, že nákup úspornějšího spotřebiče už se nevyplatí. Je to zpráva z jiného světa - zatímco průměrná spotřeba vyjde finančně nastejno, nízká spotřeba se prodraží, a vysoká naopak zlevní. Nové solární panely na střeše se vrátí do časů před patnácti lety, kdy začínaly jako hobby podivínských zbohatlíků. Nemohou se dožít návratnosti.

ERÚ není vláda, byť je to složité. Podle vlády je ERÚ pod vládou, alespoň v oblasti služebního zákona, zatímco podle ERÚ jde o nezávislý regulační orgán, který vládě nepodléhá. Vládu by však mělo hníst, že ERÚ jde proti vládnímu prohlášení, ve kterém je slib podpory „využívání energeticky účinných technologií a spotřebičů“.

Pokud bude nová tarifní struktura platit v podobě, v jaké ji ERÚ představil, zvyšování energetické účinnosti elektrických spotřebičů v domácnostech bude ekonomicky znevýhodněno. To je opak podpory.

Nejde o okrajový problém. Už Pačesova komise, která vznikla pod vedením významného světového vědce, aby vnesla racionální metodu do přípravy státní energetické koncepce, měla v úvodním seznamu hlavních problémů na prvních dvou místech ochranu klimatu a energetickou náročnost české ekonomiky. Přesněji, je to „vyšší energetická náročnost našeho hospodářství zhoršující naši konkurenceschopnost“.