Legendární baskické družstvo Mondragon, dnes mohutná skupina se 74 tisíci zaměstnanci, z nichž je 40 procent podílnických členů, bylo hlavním bodem úterního kulatého stolu na Úřadu vlády ČR o finanční spoluúčasti zaměstnanců v Baskicku. Klíčová zpráva – skupině Mondragonu nejvíc pomáhá jeho hodnotová orientace (dlouhodobost, kvalita, solidarita) a vlastní finanční zázemí v podobě družstevní banky Caja Laboral, která spravuje kapitálové podíly zaměstnanců a je schopná nabídnout poradenskou a finanční pomoc těm družstvům ve skupině, které se ocitnou v potížích.

Kulatý stůl o finanční spoluúčasti zaměstnanců v Baskicku byl součástí pokusů o oživení funkční legislativy pro české družstevnictví, kterým se věnuje socio-ekonomická skupina vedená Annou Kárníkovou. Mnoho osob, které jsem zahlédl v sále, se na těchto aktivitách přímo podílí či pracuje v občanských iniciativách podobného zaměření. Zahlédl jsem Ilonu Švihlíkovou z Alternativy Zdola, Tomáše Tožičku (Česko proti chudobě), Ivana Přikryla (Česká společnost pro rozvoj bydlení), Milana Tarabu (Sdružení nájemníků ČR), Jaroslava Šulce (makroekonom ČMKOS) a mnoho dalších.

Anna Kárníková je jinak vedoucí odboru pro udržitelný rozvoj a zástupkyní šéfa premiérových poradců Vladimíra Špidly. Ten byl také přítomen, aby potvrdil, že nejde o okrajovou iniciativu. Ve svých poznámkách uvedl, že družstevnictví v ekonomice něco jako je v politice přímá demokracie; otázka podílu zaměstnanců na vlastním jmění firem je důležitá; v ČR je družstevnictví na okraji, není využit jeho potenciál – a hlavně v českém právním systému jsou zabudovány překážky o družstevnictví. Proto stojí za to o nich diskutovat a odstranit je.

Baskicko jako příklad není úplně mimo mísu. Unijní diplomat Ramiro Cibrian, známý i z Prahy, vedl delegaci Evropské komise v letech vrcholících příprav na vstup ČR do EU, nabídl srovnání tohoto regionu s Prahou, Ostravskem a Bavorskem podle statistik OECD.

V Baskicku je silná průmyslová tradice, takže srovnání s Moravskoslezským krajem je namístě. Bývala tam velká koncentrace těžkého průmyslu zejména v Bilbau. Jenže Baskicku se daří, i když těžký průmysl mizí, mnoho hodnot, jako je třeba dostupnost služeb, je blízká Praze. Bohatství vyjádřené ročním příjmem na průměrnou domácnost je dokonce srovnatelné s Bavorskem! Nás ovšem v tomto porování sráží vliv slabé koruny, protože hodnoty byly uváděny v dolarech – Baskicko a Bavorsko jsou lehce nad 20 tisíci dolarů, Praha má 15 tisíc a sever Moravy 10 tisíc. Česko však vévodí v tabulkách středoškolského vzdělání, má je skoro každý (ale ve vyšších patrech už je to horší).