Zbyněk Fiala: Kdo tedy ty prezidentské volby zmanipuloval?

Trump to nebyl, kdo se snažil ovlivnit prezidentské volby 2016 jinými než politickými nástroji, potvrdilo více než dvouleté vyšetřování vedené Robertem Muellerem se zvláštními pravomocemi. Z jeho závěrečné zprávy tak víme, jak to dopadlo, ale nemáme moc možností zjistit, jak k tomu došel. Značná část zprávy je totiž utajena, nabízí jen prázdné rámečky se stručnou informací, podle jakého zákona to nesmíme číst. Demokraté nyní chtějí dosáhnout toho, aby byly utajené části zprávy zpřístupněny, a jsou kvůli tomu ochotni jít do konfliktu na úrovni ústavní krize.

Možná však dělají chybu, protože se mohou dopracovat ke zjištění, že celé Muellerovo vyšetřování bylo nezákonné. Rýsuje se tu obrovské zneužití státní moci ke zmanipulování svobodných voleb. Žádní Rusové, bylo to doma. Republikáni si teď nenechají ujít vyšetřování, jak k tomu došlo, že zrovna při volbách prezidenta byla narušena svoboda politické soutěže.

Teprve zveřejnění zprávy umožnilo sledovat, jakým směrem se ubírala práce vyšetřovatelů, a tak až teď přišel čas vytahování dokumentů, které ukazují snahu FBI určité věci zastřít. Především je to fakt, že takzvaná Steeleho složka, která byla základem celého vyšetřování, vznikla za peníze štábu Hillary Clintonové. A že jde o vymyšlenou politickou špínu, obvinění bez důkazů. FBI to věděla, a přesto předložila tuto složku zvláštnímu soudu pro dohled nad zpravodajskými službami FISA a podložila jím svoji žádost, aby mohla krátce před volbami odposlouchávat a sledovat Trumpův volební štáb.

FBI v žádosti uvedla, že se snaží vyšetřit údajné ruské hákování pošty federálního ústředí Demokratické strany, a k tomu přiložila papíry (Steeleho složka), které se tvářily jako sada zpravodajských výstupů přímo z Kremlu a měly ukazovat na aktivní komplot Trumpova štábu s ruskými tajnými službami.

Zarážejí však dvě věci. FBI nikdy neprozkoumala servery ústředí Demokratické strany, aby si mohla tvrzení o ruském hákování ověřit. To je opravdu divné, neboť nezávislí odborníci (veteráni zpravodajských služeb) zpochybnili samotný fakt, že soubory byly ukradeny po internetu. Metadata, která se nepodařilo z ukradených souborů odstranit, svědčí o tom, že soubory byly zkopírovány někým z obsluhy serveru, někým, kdo měl možnost tam strčit flešku. Údaje o rychlosti načítání dat jednotlivých souborů informují, že by v tom objemu neprošly sebetlustším kabelem a musely být zkopírovány někým zevnitř.

A pak je tu další fakt hodný hlubšího prověření. FBI ve své žádosti pro FISA, kterou byla celá honba na ruskou spojku rozpoutána, neuvedla klíčovou informaci, že Steele, o jehož svědectví se opírá, pracoval pro Trumpovu politickou konkurenci a měl ovlivnit volby. V zápisu vysoké pracovnice ministerstva zahraničních věcí Kathleen Kavalecové ze setkání se Steelem 10 dní předtím, než FBI použila jeho složku v žádosti pro FISA, najdeme poznámku, že Steeleho klient „má zájem, aby informace byla zveřejněna před 8. listopadem“ 2016, tedy před datem prezidentských voleb.

Zápis byl nyní zveřejněn, ale většinou vidíme jen holý papír, protože všechno kromě zmíněné věty bylo utajeno. Kdy? Bezprostředně před zveřejněním, tedy ke konci letošního dubna. Píše o tom John Solomon na stránkách The Hill, politického žurnálu, stranícího Republikánům a věnovaného dění na Capitol Hill ve Washingtonu, tedy ve Sněmovně reprezentantů Kongresu USA.

Připomíná, že uvedený zápis vytáhlo z ministerstva až soudní podání občanských aktivistů Citizens United s odvolávkou na zákon o svobodných informacích. Pak ale zasáhla FBI a utajila jeho obsah s odkazem na zákon z roku 1947, přestože zmíněný zápis byl už roku 2016 odtajněn. Pro utajení i úvodní věty FBI argumentaci nenašla, a tak se najednou začíná mnohem jasněji rýsovat, o co tu šlo.

Předtím zmíněný zápis nedostal ani senátní výbor pro kontrolu zpravodajských služeb s republikánským předsedou Devinem Nunesem z Kalifornie, když se v loňském roce zabýval vyšetřováním podivností kolem práce Muellerovy komise. Jak nyní Nunes řekl The Hill: „V průběhu vyšetřování se před námi snažili ukrýt spoustu dokumentů, a teď se jako obvykle ukazuje, že pro to měli důvod...“ (ZDE)

Ministerstvo zahraničí mělo kopii Steeleho složky k dispozici už v červenci 2016, a když získalo v říjnu 2016 další podrobnosti, předalo je FBI. Nikdo jiný je však neměl znát. Právě o té nejdůležitější schůzce před rozhodováním soudu FISA o odposleších lidí kolem Trumpa, kdy mohla Kavalecová vyslechnout Steeleho a písemně zaznamenat odpovědi na své otázky, odmítali jak v FBI, tak na ministerstvu zahraničí nejen mluvit, ale dokonce i potvrdit její existenci.

John Solomon ve svém příspěvku pro The Hill uvádí, že podle dalších zdrojů existují ještě rukou psané poznámky z uvedené schůzky, ve kterých se rozebírá politické napojení Steeleho, a ty taky nebyly poskytnuty Kongresu. „V těch poznámkách se píše o spojení s Hillary Clintonovou,“ uvádějí zmíněné zdroje.

Mail se zprávou o schůzce odeslala Kavalecová o dva dny později. Také z tohoto mailu zůstala ke zveřejnění jen následující věta: „Všichni už asi máte tuto informaci, ale rozhodla jsem se ji poslat pro jistotu taky.“ Co je v mailu? Vybíleno. Komu byl mail určen? Vybíleno.

Lze se jen dohadovat, komu asi píše vysoká státní úřednice ze setkání, na které byla vyslána, aby ujasnila věci týkající se možného zahraničního vlivu na volby prezidenta. Předpoklad, že „všichni už asi máte tuto informaci“ se pochopitelně nevztahoval na ty, kdo ji nemohli mít, protože byli za čarou utajení.

„Úplně poprvé tu máme písemný důkaz,“ píše John Solomon v The Hill, „že vláda USA věděla velice dobře ještě před žádostí FBI k soudu FISA, že Steele měl politický motiv a že volební den sloužil jako poslední termín, do kdy má být jeho složka zveřejněna.“ A že „o tom věděli lidé, jejichž práce je tak citlivá, že jejich identita musí být chráněna. Je tedy málo pravděpodobné, že by FBI před podáním žádosti k FISA nevěděla, kdo je politickým zákazníkem Steeleho a že to má být venku do voleb.“

Hezky nám to od léta 2016 uteklo a na obzoru máme další volby. Ani ty se nebudou odehrávat v rukavičkách. Až se začnou přibližovat primárky, také Joe Biden nejspíš bude muset odpovídat na to, zda o tom vládním špehování opozičního volebního štábu věděl. Dojde však i na otázky, jak se angažoval na Ukrajině, provázen synkem zajímajícím se o případné frakování plynu pod Donbasem. Synkovy zájmy přitom byly mnohem širší, jak naznačuje zpráva, kterou uvedla „Pařížská spojka“ na webu Roklen24. Tam však opatrně píší, že „nevyjadřuje stanoviska serveru“.

Pasáž o Bidenovi najdete v půli pestré měsíční dávky:

Peter Schweizer , jehož kniha „Clinton Cash“ se stala neocenitelnou pomůckou všech, kdo se zabývají vyšetřováním činnosti clintonovských nadací, připomíná, že Hunter Biden, syn demokratického prezidentského kandidáta Joea Bidena, přezdívaného „Creepy Joe“ pro svou zálibu osahávat dámy i dětičky před kamerami, obdržel 1,8 milionu dolarů od ukrajinské společnosti Burisma Holdings, a to v době, kdy jeho otec jako americký viceprezident zařídil Ukrajině americkou mezinárodní pomoc ve výši – 1,8 milionu dolarů. Jo takhle!! USAID!!

Joe Biden cestoval za dobu svého působení na Ukrajinu celkem sedmnáctkrát, naposledy jen několik dní před inaugurací Donalda Trumpa. Hunter taky udělal jakýsi miliardový byznys s Čínou... A další se synem premiéra Kazachstánu, a také dostal nějaké peníze ze švýcarského konta, údajně zapleteného do praní špinavých peněz.

Schweizer spekuluje o monetizaci Bidenovy viceprezidenstské moci. „Takový deal jako tahle malá firma neměl s čínskou vládou ani Goldman Sachs, Bank of America nebo Deutsche Bank!“ (ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele