Japonská centrální banka se přidala k těm, které zvolily souboj s deflací na jejím vlastním hřišti, v oblasti záporných úrokových sazeb. Po pátečním zasedání bankovní rady snížila jednu základní sazbu na mínus 0,1 procenta. Současně oznámila, že bude pokračovat i v kvantitativním uvolňování.

Srovnává tak krok s Evropskou centrální bankou. Ta však má negativní sazbu na depozita ještě níže, na úrovni mínus 0,3 procenta.

Japonský krok zas tak dramatickou změnou není, světové výnosy se pohybují dlouhodobě blízko nuly a ty japonské úplně nejdéle. Ale někde už klesly i pod nulu, zatímco v Japonsku byly zatím nad čarou ponoru. Nyní se ponoří o onu desetinku procenta, ale zatím jen pro nová depozita, která přesahují 10 bilionů a nepřekračují 30 bilionů jenů (v dolarech by to bylo asi stokrát méně, tedy mezi 100 až 300 miliardami dolarů). Týká se to depozit s funkcí rezerv, které si uloží u centrální banky finanční instituce. Platnost je stanovena od 16. února.

Mělo by to srazit reálný úrok, který je rozdílem mezi nominálem a inflací. I negativní hodnoty totiž mohou tížit, deflace je v Japonsku vysoká a sestup úroků pod nulu zmenší rozdíl mezi tím, za kolik si půjčím a kolik mohu při trvalém poklesu cenové hladiny vydělat. Snížení reálného úroku má povzbudit spotřebu a investice, vysvětlil na páteční tiskovce po rozhodnutí guvernér Haruhiko Kuroda. A klidně je ochoten jít ještě níž, pokud to bude potřeba.

Ale sazba minus 0,1 procenta se týká jen části peněz uložených u centrální banky. Kvantitativní uvolňování, na které bylo vyčleněno v přepočtu 666 miliard dolarů, bude úročeno nulou, stávající depozita zůstávají na 0,1 procentu.