Novela zákona o potravinách vyvolala ve sněmovně ohnivou debatu o soběstačnosti, trhu a podřízenosti zahraničním zájmům. Když se schvalovala poprvé, podařilo se do ní vtělit doplňující návrh SPD o kvótách na české potraviny v obchodních řetězcích. Překvapivě to prošlo i třetím čtením, ale pak to narazilo na naši nejsebevědomější ústavní instituci, Senát, který kvóty odmítnul. To sebevědomí Senátu je logické, musí se naparovat, aby nevznikl dojem, že je prázdný a zbytečný. Musí ohromovat a děsit, aby zapadlo, že ve volbách pro ně hlasovali hlavně vlastní příbuzní (volební účast je bezpečně pod 20 procent). Překvapilo však, že když se zákon vrátil do sněmovny, couvnul i premiér Andrej Babiš a řekl, že žádné kvóty na české potraviny nechce. Za něj se ukázněně zařadil ministr zemědělství Miroslav Toman a bylo vymalováno.

To neznamená, že máme téma z krku, tedy téma nízké dostupnosti českých potravin a nedostatečné soběstačnosti českého zemědělství. V médiích odvedl největší osvětovou práci europoslanec za SPD Ivan David. Na stránkách Nové republiky a VV se soustředil zejména na to, že nelze mluvit o nějaké tržní soutěži, když se česká potravina do řetězce nedostane a spotřebitel ji nevidí:

„Vtip je v tom, že jakmile nějaký hráč dosáhne na trhu dominantního postavení, „volnost trhu“ končí, protože to je on, kdo začne určovat pravidla. Tím hráčem jsou především zahraniční obchodní řetězce, které mají na českém trhu podíl skoro 80 procent.“

„Argumentace, že se v České republice nevyprodukuje dost potravin je nesmyslná. Zemědělci mohou produkovat jen to, co prodají. Kdyby mohli prodat, produkovali by mnohem víc. Potraviny jsme kdysi z České republiky vyváželi, nyní dovážíme více než 40 procent a venkov pomalu odumírá.“ (viz zde)

Obhájci oligopolního ovládnutí českého trhu zahraničními řetězci se pokoušeli tvrdit, že zvýšení podílu českého zboží by vedlo k zdražování. Jak na to přišli, je záhada, protože řetězce nakupují české produkty často i násobně levněji než zahraniční. Vlastně tím tu omezenou českou výrobu, kterou uvádějí na trh, ještě dusí, protože u českého vepřového masa a spousty dalších dodávek nezaplatí ani výrobní cenu.