Ve věci lithia je nejzajímavější zhodnocení této suroviny. Je to jedna z mála oblasti, kde má podle mých informací ČR jistý znalostní náskok před světem. V Akademii věd ČR a ve spolupracujících laboratořích vznikly patenty na konstrukci lithiových baterií za použití nanotechnologií. Nejenže takové baterie už nemohou explodovat, ale dokonce se nezničí ani zkratováním nebo dokonce probodnutím hřebíkem. Další patenty prudce zkracují časy nabíjení a zvyšují možnosti intenzívního čerpání elektřiny z článku.

Autory patentů jsou vědec prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, a jeho bývalý kolega, nyní tvůrce nového průmyslového oboru ing. Jan Procházka, PhD. Když jsem s nimi před rokem pořizoval rozhovor pro Literární noviny, Procházka už zkoušel průmyslovou výrobu v malém provoze v Letňanech, kde měla česká firma HE3DA, do které své patenty vložil, doladit procesy pro velkovýrobu autobaterie s futuristickým napětím 48 voltů. Velkovýroba má začít nejprve na Ostravsku.

Jsou to patenty pro baterie malé i velké. Jak mi vysvětlili, na stejném principu lze postavit i článek pro energetiku, velký jako skříň nebo jako místnost, ve které jsme spolu hovořili.

Co jsem tenkrát pro Literárky zjistil:

„Procházkova baterie je velice bezpečná a stálá. Třeba během 15 hodinového nabíjecího cyklu, který by byl vhodný pro větrníky, ztratí pouhé jedno procento energie. Je kompaktní. Dlouhodobým cílem vývoje této baterie je, aby litrový objem spolkl kilowatthodinu elektřiny, a tato kapacita – díky velkovýrobě – cenou pronikla pod magickou hranici 100 dolarů. Pak už nadvládu baterií a obnovitelných zdrojů nad fosilními palivy nikdo nezastaví.

Patenty máme my, nikdo jiný je nemá, zdůrazňuje Procházka. My kontrolujeme tuto technologii, my kontrolujeme, kde se bude vyrábět. My kontrolujeme i to, kde se technologie bude smět použít a styl toho použití. Takže když nám někdo trochu pomůže, tak tady vytvoříme skutečnou bateriovou velmoc.“