Zbyněk Fiala: My a ti Němci vedle

09.05.2021 11:20 | Komentář

Výsledky českého průmyslu jsou výrazně vylepšovány výrobou automobilů. Jenže ta už má před sebou jen velice krátkou budoucnost. Ve sváteční Den vítězství to možná nezazní nejvhodněji, ale možná bychom si měli víc všímat toho, co dělají Němci, když už je máme vedle.

Zbyněk Fiala: My a ti Němci vedle
Foto: archiv
Popisek: Zbyněk Fiala

Brýle na krátko ukazují březnové výsledky českého průmyslu v nadějném světle. Výkonnost sektoru dlouho tíženého pandemií stoupá, jen za jediný měsíc se zvedla o 3,2 procenta a za rok dokonce o 15 procent. Zatím se do toho nepromítl vývoj vyrabované severomoravské ocelárny Liberty, ani vrbětický výbuch exportu do Ruska.

Polovinu růstu českého průmyslu obstarala výroba automobilů, kde roztočili kola o 47 procent rychleji než loni. To nemuselo být tak těžké, loni půl března stáli. Avšak rychle roste také hodnota nových průmyslových zakázek, meziročně dokonce o 23 procent. Zdálo by se, sláva, jsme z nejhoršího venku! (viz zde)

Ano, snad, pokud jde o bezprostřední vliv pandemie. Brýle na dálku však vidí jiné obzory, kdy vedle našeho aktivního zmenšování zahraničních trhů představují největší rizika digitalizace a zelená transformace. Digitalizace luxuje pracovní místa a zvyšuje rozdíl mezi těmi, kdo umí a neumí. Zelená transformace opouští hlavní tahouny naší ekonomiky, tepelnou energetiku a auta se spalovacími motory. Kdy to bude? Přestávají platit naše oblíbené pohádky, že někdy za padesát let, a nám že už to může být jedno.

V digitalizaci jsou největšími hráči Spojené státy, Německo a Čína. Německo máme u nosu a v Praze dokonce působí společné česko-německé výzkumné a vývojové centrum Průmyslu 4.0. Jeho vliv je však stále hlavně akademický, protože výsledky vědy v Česku nemá kdo poptávat. Zahraniční firmy mají svůj výzkum a těch českých významných moc není. Účinnou podporu toho, aby mohly vznikat, stále nikdo nenabízí.

To neznamená, že k nám digitalizace nedolehne. Její hlavní efekt spočívá v tom, že robotizovaný průmysl přestává být závislý na zemích s lacinou pracovní silou. Robot stojí všude stejně, pracuje pořád, nekouří, nejí, nebydlí, neděle nesvětí, a vždy nabízí maximální bezchybný výkon. Výroba se proto klidně může vracet do mateřských zemí. Pokud k nám tedy digitalizace dolehne jen zprostředkovaně, pocítíme ji tak, že zahraniční firmy couvnou a u nás nechají jen problémy s nezaměstnaností.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla