Novela stavebního zákona, která slibovala zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, pokračuje ve svém komplikovaném průchodu Parlamentem ČR a je nyní v Senátu, viditelně v havarijním stavu. Ústavně- právní výbor uznal, že jednostranně koncipovaná novela porušuje ústavou zaručená občanská práva, a proto navrhl její zamítnutí. Novela totiž chce vykostit paragraf, podle kterého se mohou lidé prostřednictvím spolků vyjadřovat v územních a stavebních řízeních. To ani dnes neznamená, že je mohou blokovat.

Jak upozorňují nevládní organizace sdružené v asociaci Zelený kruh, navrhovaná úprava paragrafu 70, který propojuje zákon o ochraně přírody se stavebním zákonem, znemožní reakci veřejnosti prostřednictvím spolků na takové stavební záměry, jako je výstavba spaloven, supermarketů, průmyslových zón, skladových hal, lomů, průzkumu těžby břidlicového plynu, uranu, uložení radioaktivního odpadu atd. Nevládní organizace varují před největším zásahem do občanských práv od roku 1989. Zamítavý přístup ústavně-právního výboru Senátu k novele jim fakticky dává za pravdu.

Lidová moudrost říká, že chybami se člověk učí a jenom hlupák stejné chyby opakuje znovu a znovu. Modelový příklad toho, k čemu vede arogantní opovrhování názorem zúčastněné a odborné veřejnosti nabízí osud dálnice D8, jejíž trasa byla navržena silou napříč chráněnou krajinnou oblastí a ještě přes notoricky známá sesuvná území. Stalo se to přes protesty ekologů, geologů (dokonce i státní služby) a mnoha občanských sdružení, která poukazovala na tato odborná zjištění. Dopadlo to podle očekávání, politici prokázali svoji mocenskou převahu a prosadili nevhodnou trasu, která pak byla zavalena a dodnes se tam jezdí jen pomalu a jedním pruhem.

Když jsem o tom před časem točil televizní dokument, nestačil jsem se divit, jaké triky byly při schvalování použity. Ten nejlepší spočíval v tom, že EIA pro dálniční stavbu a lom nad dálničním tělesem se posuzovaly zvlášť. Jako by tam ten lom nebyl. Nyní se karta obrátila a ministerstvo dopravy lom žaluje za údajné způsobení sesuvu, přestože lom vznikl sto let předtím, než se pod ním koplo do hlíny. Těžko si mohli projektanti nevšimnout, že tam je. Občanští aktivisté, kteří na nevhodnost trasy poukazovali a jejichž podmínky nebyly vypořádány, hledali pomoc u soudů, a ty nakonec vyhráli. Ale v našem systému se na výsledky soudů nečeká a staví. Když pak stavebník prohraje, můžeme ho za to leda tak pranýřovat na nástěnce.

Příčiny střetu s realitou jsou zřejmé, někteří politici prostě reagují na ochranu přírody jako býk na červený hadr. Přírodní zákony jsou jim k smíchu, protože k soudu nemohou. Argumentují pracovními místy, a to se jim vytknout nedá, když se stavba jako D8 protáhne a prodraží. Když narazí na odpor, drží se demokratické zásady, že kde síla selže, potřebujeme ještě větší sílu. Teď by chtěli neprůstřelné zákonné zmocnění, aby jim to veřejnost musela strpět.