Na druhou stranu, jsme zvyklí. Kdysi - před 40 lety - na jedné výstavě se omylem objevil krejčovský výuční list tehdejšího hradního (kremelského) poskoka Vasila Bilaka s poznámkou „nepúšťat na saká". Za čerstvými českými hospodářskými statistikami se dá vytušit podobná úroveň kvalifikace.

Nové průmyslové zakázky ze zahraničí vzrostly o 8,1 %, zatímco ty tuzemské klesly o 9,4 %, ohlásil Český statistický úřad čerstvá červencová čísla, abychom si ujasnili, zda tu je, nebo není krize. Podobně je to i s tržbami. Vývozní tržby průmyslových podniků v běžných cenách se zvýšily o 15,4 %, ale domácí tržby klesly o 2,9 %. Vývozu aut se daří, obnovil dvouciferný přírůstek. Ale vyváží je německá firma Škoda VW a jí patří i výnos z této činnosti. Upozorňuje na to technicky náročná věta ze zprávy ČSÚ, ve které je však zcela srozumitelná nula na konci: „Podle metodiky platební bilance v národním pojetí založeném na koncepci změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty vykázala v červenci 2011 obchodní bilance schodek 0,2 mld. Kč."

Česká republika má dvě ekonomiky. Ta exportní má zahraniční vlastníky, vykazuje přírůstky a je závislá na vývoji evropské konjunktury. Vláda, která si na tomto exportu zakládá, ale současně sype písek do soukolí evropské spolupráce, tak zvyšuje české národní riziko. Toto riziko je o to vyšší, že druhá část naší ekonomiky, ta domácí, se zároveň zmenšuje a vykazuje ztráty. Kdyby pracovala pro domácí poptávku, krize by mohla být tlumena veřejnými zásahy. K tomu nás však ministr financí Miroslav v neděli znovu poučil, že - přeloženo do češtiny - „nemůžeme dělat nic, ale můžeme to dělat jenom my".