Hrozné věci zněly v Senátu na adresu České televize. Začněme tou nejstrašnější – návrhem zrušit koncesionářské poplatky a přejít na financování státním rozpočtem. Že by to narušilo její nezávislost na politicích? Pravý opak je pravda, pokud se to udělá jako na Slovensku, kde se televizní rozpočet odvíjí od hospodářského růstu. Je tam pevně stanoveno zákonem konkrétní procento HDP, které má veřejná televize dostat. S tím nikdo nic neudělá, ledaže by chtěl zákon změnit, ale to není snadné, vysvětluje publicista, vysokoškolský učitel a jeden z nejpilnějších českých mediálních analytiků Petr Žantovský.

Děje z bedny se sice propíraly v Senátu, ale šlo jen o senátní prostory, které Jan Veleba a jeho klub nezávislých senátorů nabídl pro konferenci o roli České televize v naší společnosti. Odmítá obavu, že tím chtěl ovlivnit volbu generálního ředitele. Reagoval na žádost, kterou dostal v únoru, a tehdy ještě nikdo netušil, že tato volba neproběhne řádně na podzim, ale předčasně už v dubnu.

Bylo to bohužel o nich, bez nich. Senátor Veleba pozval generálního ředitele ČT Petra Dvořáka osobním dopisem, ale dostal odmítavou odpověď z oddělení vnější komunikace. Generálního ředitele totiž vyprostil z nepříjemné povinnosti jiný úd horní komory českého parlamentu, výjezdní zasedání senátní stálé komise pro sdělovací prostředky, kterou se nakonec podařilo zorganizovat právě do ČT, a – to je ale náhodička – na stejný den, jako měla Velebova konference.

Kdyby tam byl, mohl by reagovat na tvrzení hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, že duchem Kavčích Hor je názorová stádnost. Jiné názorové proudy se potlačují. Je to vliv napojení na TOP, jak se někdy soudí? To není přesné vystižení problému, říká Ovčáček. Teď je to možná víc TOP, předtím Unie svobody a před ní zase Čtyřkoalice. Vždycky to byly názory z okruhu „nepolitické politiky“, nebo taky „pravdy a lásky“, či „levicového liberalismu“, který ve skutečnosti není ani liberální, ani levý.

Je to názorový proud, se kterým se setkáme napříč politickými stranami, dokonce i v KSČM, pokračuje Ovčáček. Václav Moravec si pozve zástupce vlády a opozice, a oba pak společně kritizují Zemana nebo Babiše. Pluralita tam znamená, že vystupují různí lidé, ale říkají stejné věci.