Kdo chce řešit problém korupce, musí se zabývat její podstatou, podobou, charakterem a místem v celém systému, upozorňuje prof. Vladimíra Dvořáková, politoložka z VŠE v Praze, která spolupracuje také s protikorupčním Fondem Otakara Motejla. Uvedla tím svůj výklad na pražské konferenci mezinárodní sítě European Alternatives a Transeuropy (http://transeuropaprague.wordpress.com/korupce-konference/program/), která představila protikorupční aktivity nevládních organizací řady evropských zemí,

Výklad prof. Dvořákové se pokusím v následujících řádcích zachytit:

Napřed definice

Nečasova vláda se ráda označuje za „protikorupční“ a předložila 55 opatření, která se však soustřeďují jen na některé dílčí problémy, vytržené ze systémového kontextu. Proto nemohou přinést nějaký významnější efekt. A kdyby to na efekt vypadalo, přijme se zase něco jiného a předchozí úsilí se zlikviduje.

Nejprve co je korupce: existuje množství definic, ale v zásadě se jedná o to, že někdo v rozporu se zákonem upřednostňuje zájem jednotlivce nad zájem těch, komu měl sloužit.