Může to být přesunem dovolených, že průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla o 1,8 procenta, jak hlásí Eurostat. V červenci bylo hnusně, líp bylo v práci. Ale stejně tak mohl přesun dovolených řešit nastupující sankce proti Rusku.
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/4-14102014-AP/EN/4-14102014-AP-EN.PDF
Nejvíc je pocítili exportéři, a ti jsou nejsilnější v Německu. Index očekávání hospodářského vývoje v Německu, který zpracovává německý institut ZEW, proto v říjnu zamířil pod nulu.
http://www.zew.de/de/presse/latest
Konjunkturální Index ZEW tvoří jednoduchý podíl kladných a záporných odpovědí na otázku ve smyslu, zda bude za 6 měsíců líp. Znamená to, že z oslovených 400 analytiků a investorů bylo víc takových, kteří očekávají hospodářský pokles. Na zápornou hodnotu -3,6 bodu přitom index ZEW spadl po dvou letech pobytu v pásmu kladných čísel, a dlouhodobý průměr je 24,5 bodu. Je to tedy nepříjemný pád po dobrém restartu. Geopolitické napětí a pokles zakázek patří k hlavním zdrojům obav.
Blbá nálada se šíří rychle. Německý konjunkturální index klesl za jediný měsíc o 10,5 bodu, ale hodnocení současné situace se zhoršovalo ještě rychleji, dokonce o 22,3 bodu (na slaboučkých 3,2 bodu). A to si Němci ještě docela věří. Index ZEW pro současný stav v eurozóně už se svalil do hluboce záporných hodnot na -56,8 bodu.
I když jde jen o náladu, stojí to prachy. Na finančním trhu je znovu patrný prudký pokles úrokových výnosů. Klíčový desetiletí státní dluhopis „Bund“ klesá stále hlouběji pod 1,00 procento, v úterý už byl na 0,849 %.
http://www.ft.com/intl/fastft/220082/german-bund-yields-hit-record-low
Provázejí to nejrůznější věštecké výkřiky, že takhle to bude pořád, jako v Japonsku, kde je výnos dlouhodobě na 0,5 procenta. A u nás to nebude jiné. ČNB hlásí výnos desetiletého státního dluhopisu, který sleduje jako jedno z maastrichtských kritérií, k 30. září na hodnotě 1,21 procenta. Trend je sestupný, takže v půli října je určitě o něco níž.
Je to pochod po okraji srázu, zatímco na obzoru černá bouřkový mrak. Spojené státy uvažují o ukončení „kvantitativního uvolňování“, kterým Fed zaplavoval trh novou a novou hotovostí. Pomalu už snižuje nákupy dluhopisů. Zatímco v Evropě úrokové výnosy klesají, v USA začne Fed zvyšovat úrokové sazby, a podle nejrůznějších expertů to udělá nejpozději v polovině příštího roku.
Americké banky se na to těší jako na vánoce, protože na nule se prostě nedá vydělat. Ale v Evropě a Asii vládne neklid. Každý procentní bod zvýšených sazeb (a Fed obyčejně vyskočí bohatýrsky třeba o pět bodů) znamená prudký pokles ceny stávajících dluhových cenných papírů. Majitelé portfolia pocítí nižší výnos nových emisí jako kapitálovou ztrátu těch papírů, které už vlastní. To může vyvolat úprk kapitálu z Evropy. Bude potřeba jej nalákat zpátky následováním amerického příkladu, ale pak by se zvyšovaly evropské úrokové sazby v situaci, kdy na to evropská ekonomika není připravena. Další rána do vazu.
Je tedy nejvyšší čas sundat nohu z brzdy, kterou je umělá ruská krize. Evropa zatím slepě napomáhala geopolitickým zájmům USA, hnaným nadějí na převrat v Kremlu a návrat nějakého nového Jelcina, rozdávajícího klíče k nerostnému bohatství. Na válku to snad nebylo, i když jeden nikdy neví. Ale i tak to začíná být příliš drahé, protože evropské sankce vůči Rusku byly hlavně sankcemi proti evropským dodavatelům do Ruska, čili dobře mířenou ranou do vlastního kolena.
Základy uklidnění byly možná dojednány už před měsícem při setkání ukrajinského prezidenta Petra Porošenka s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v běloruském Minsku. Teď se znovu sejdou v pátek v italském Miláně na okraji summitu EU – Asie.
http://www.dw.de/putin-and-poroshenko-to-meet-in-milan/a-17988694
Atmosférickou přípravu tvořilo stažení početných ruských jednotek z cvičení u ukrajinských hranic. Porošenko se setká v Miláně i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (a Putin asi taky). Výsledkem těchto setkání by měla být dobrá zpráva, která může spustit mechanismus oznámený už dříve – při dobrém vývoji na východě Ukrajiny se mohou sankce zmírnit. Na dobrý vývoj by stačila výměna zbylých zajatců, stažení těžkých zbraní a dohoda o zimním zásobování ruským plynem pro Evropu.
Zlepšení v Miláně by mohlo vynést účast Putina na summitu G20 v australském Brisbane, který se má konat za dva týdny. Australská vláda zatím není v přístupu k přítomnosti Putina jednotná. Australský ministr financí Joe Hockey potvrdil, že Putin do Brisbane přijede. Premiér Tony Abbott ale vytrvale obviňuje Rusko ze sestřelení malajsijského civilního letadla, ve kterém byli i australští cestující.
http://www.news.com.au/national/russian-president-vladimir-putin-should-not-be-attending-g20-summit-in-brisbane-says-bill-shorten/story-fncynjr2-1227088828573
Co se tam tedy odehraje, je ve hvězdách, ale v Evropě sílí zájem na ukončení sankcí. Britský list The Economist ve zprávě svého výzkumného institutu Economy Intelligence Unit předpokládá, že sankce budou výrazně uvolněny v polovině roku 2015, až se budou po roce v EU znovu projednávat.
http://country.eiu.com/article.aspx?articleid=1172365101&Country=Germany&topic=Politics&subtopic=Forecast&subsubtopic=International+relations
EUI přitom vychází z představy, že německá kancléřka Merkelová na sankcích trvá. To se mi zdá divné, ale na potvrzení svého názoru mám mnohem menší rozpočet než EIU. Signály, že sankce mohou Německo i celou eurozónu strhnout do hospodářského poklesu, nelze přehlížet. V srpnu v Německu klesl export o 5,8 procenta a „byl by potřeba malý zázrak, aby se Německo vyhnulo recesi“, píše třeba britský Guardian.
http://www.theguardian.com/business/2014/oct/09/germany-recession-exports-fall
Představa, že to zachrání Čína, se kterou budou tento týden jednat, je lákavá. Ale ze dne na den? Jedná se o statisíce pracovních míst. A valí se toho příliš mnoho, než aby se dalo spoléhat na růžové sny.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
_profil_top.jpg)
