Hořící auta stejných ubožáků, jako jsme my sami, nejsou žádným rozumným argumentem - pouze vítanou záminkou ke spuštění protilidových represálií.

České rozhořčení leckde dostoupilo úrovně, která je nebezpečná a vyžaduje varování před násilím. Podobně jako stařičký francouzský odbojář Stéphane Hessel, o kterém jsme psali v části Rozhořčení II, odmítá násilí i provolání skupiny osob, ze kterého jsou i úvodní řádky. Název provolání však zní docela bojovně:

Co dělat? Připravovat občanskou a demokratickou revoluci! Nadechněme se, postavme se, braňme se!

(http://www.facebook.com/groups/159201957482428/doc/248946025174687/)

Výzva má silný emotivní náboj, který má vytlačit pocit beznaděje:

„Je málo lepších osudů, nežli jít do bitev za pravdu, spravedlnost a slušnost, proti zdrcující přesile lži, darebáctví, zneužité moci, nahé zištnosti a nemravností všeho druhu! I prohra v takových dílčích bitvách, jsou-li dostatečně urputné, je jen přípravou a předzvěstí příštích vítězství!“