Zbyněk Fiala: Sociální podnikání dostane zákon

28.05.2014 12:17

Nepatrná účast v eurovolbách může mít své kořeny i v tom, že milion českých občanů je tak nebo onak bez práce a šest milionů jich žije s příjmy na úrovni hluboké evropské bídy.

Zbyněk Fiala: Sociální podnikání dostane zákon
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Velká evropská témata jako je bankovní nebo fiskální unie také obtížně doléhají do země, kde české banky prakticky neexistují a kde polovina zahraničního kapitálu (polovina funkční ekonomiky) pochází z daňových rájů. Strategie a vize nemohou zaujmout v zemi, kdy růst sype jen do cizí kapsy.
Čeští voliči mají jiné starosti. Potřebují se bránit, ale něco zmůžou jen tam, kam opravdu dosáhnou. Víc by je zajímaly věci malé a okrajové, které se u nás označují nálepkou „sociální“. Jenže ty byly zatím ponechány na pospas mrchožroutům, jako jsou lichváři, ubytovatelé a další šmejdi s metodami na hranicích organizovaného zločinu. Teprve v poslední době se začal výraz „sociální“ užívat také v souvislosti se skutečnou pomocí lidem v tísni, ne jen jako tunel. Kdyby mohli lidé hlasovat o věcech, které je opravdu zajímají, dávno už máme zákon o sociálním bydlení nebo o sociálním podnikání.

Dobrá zpráva: Věcný záměr zákona o sociálním podnikání už je v legislativním plánu vlády. Špatná zpráva: Do parlamentu se dostane nejdřív za rok. Dají se čekat spory o kompetence. Žongluje se s pojmem politický vliv. Není jasné, zda zapojit i komunální podniky, tedy zda by i ty mohly sloužit obyčejným lidem.

Konference TESSEA

Informace jsem sbíral na mezinárodní konferenci Tematické sítě pro sociální podnikání TESSEA, která proběhla v 22. května v Technické knihovně v Praze a věnovala se legislativě. Přinesla zahraniční zkušenosti a zprávy o prvních českých návrzích a o podpoře z evropských fondů.

Nejpodrobnější výklad o uvažovaném zákonu přinesl Karel Rychtář ze Svazu českých a moravských výrobních družstev. Jak připomněl, ve světě je pojem sociální podnik velice široký – od čisté charity až po tvrdé podnikání, jehož zisk je použit ve prospěch sociálně potřebného cíle.

V ČR letos vstoupil v platnost zákon o obchodních korporacích, který zahrnuje i sociální družstvo. Zdá se však, že do něj soustřeďují všechna přísná omezení, která se dají v nejrůznějších zahraničních úpravách najít, a proto se příliš nehodí pro podnikání. Zejména je tam podmínka „assets lock“, naprostého zachování majetku, nemožnost pracovat se zajištěným dluhem. Volnější alternativa sociálního podniku je proto nezbytná.

Můj názor – v případě sociálního družstva jde na první ohled o družstvo pro přežívání s vnější podporou. Možná však chybí jen praktické zkušenosti s touto formou.

Definice sociálna

V každém případě však tento zákon nabízí v paragrafu 758 první definici oné klíčové charakteristiky „sociální“. Sociálním družstvem je družstvo, které:

  • soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti
  • směřující na podporu sociální soudržnosti
  • za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti
  • s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva,
  • zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.

Cílem tedy není maximalizace zisku, ale obecný prospěch, v daném případě podpora sociální soudržnosti. Ta je konkretizovaná (a měřitelná) v podobě pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob. Zajímavý je prvek přednostního využívání místních zdrojů, který návrh posouvá do sféry další sociální inovace - decentralizované ekonomiky na principech lokální soběstačnosti. Integrační funkci tedy uplatňuje v rámci rozvoje obce. Zákon výslovně zmiňuje také místní potřeby v oblasti vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje (kde bych hledal třeba obecní biomasovou výtopnu, energetickou rekonstrukci obydlí nebo program revitalizace vodních toků).

Tato definice nabízí dobrý základ pro debatu, jak dál. Zdá se však, že v sobě slučuje dva doplňkové cíle sociálních podniků. První je integrační, udělat něco pro lidi, kteří by jinak skončili jen na dávkách nebo na ulici. Ale existují také sociální podniky, které jsou bezprostředně orientované na cíle ze závěru zmíněného paragrafu. V zákonné úpravě sociálního družstva je to však příliš úzce svázané jen s integrací, a tak nakládáme na záda těch nejslabších něco, na co nemusí stačit. Podporu by si zasloužil i podnik, ve kterém jsou tyto cíle primární, a integrace doplňkem.

Jak to dělají jinde

Koho zajímá mezinárodní kontext, může se podívat třeba do studie OECD The Changing Boundaries of Social Enterprises z roku 2009, kdy docházelo k největšímu legislativnímu pohybu. Potvrzuje, že jih, střed a západ Evropy přistupují k sociálnímu podnikání odlišně.

Zdroje zahraničních zkušeností pro český legislativní tým představují Velká Británie (tradiční, odlišná úprava), Polsko (nám blízké), Itálie (zákon funguje už 25 let), dále Rakousko, Belgické Flandry, Slovinsko (kontroverzní řešení).

Karel Rychtář na konferenci definoval dva konkurenční přístupy:

1) otevřený, liberální přístup, který vychází z běžného podniku podle existujícího právního řádu a případný sociální obsah odkazuje na speciální předpisy, nebo

2) precizně definované, silně regulované integrační podniky.

Prostředí jsou tak odlišná, že jednotná evropská úprava není možná.

Nabízí se tak trojí koncept:

  • První – čistá podpora integrace, nástroj na podporu zaměstnanosti (v kompetenci MPSV), příkladem je Rakousko nebo Slovensko
  • Druhý – opravdový sociální podnik, který přednostně řeší integraci, ale umožňuje podnikání
  • Třetí – v obecném podnikatelském rámci lze přijmout statut sociálního podniku, cíle jsou sociální, může a nemusí být integrační (Británie, belgické Flandry, Polsko) a o zaměření pečuje strategická složka: rada nebo výbor

Podpora je nezbytná, přinejmenším do začátku, a praxe říká, že speciální zákon je nezbytný, protože jinak bude sociální podnikání rozhodujícími úřady ignorováno. Hlavním motivem pro vznik zákona je velká nezaměstnanost.

Společné znaky sociálních podniků

Základem je uznání statutu sociálního podniku, registr. Je jej třeba obhájit proti kritice, že jde o brzdu rozvoje. Takový podnik má vedle specifických cílů ještě řadu dalších znaků.

Prvním je transparence, doložitelnost toho, co proklamuje. Je s tím spojena povinnost reportingu, tedy zveřejňování vedle běžné výroční zprávy na bázi účetnictví také další zprávy o plnění proklamovaných cílů organizace. To je důležité pro stakeholdery – členy, klienty, dárce, úřady.

Dohlíží na to zvláštní orgán. Může a nemusí jím být ten, kdo sociální podnik zaregistroval. Může to být také orgán volený zaměstnanci.

Osvědčil se také nadrezortní orgán, rada moudrých, která sociální podnikání v zemi usměrňuje.

Připravený český návrh

Obsahuje kritéria sociálního podniku, která se příliš neliší od sociálního družstva ze zákona o obchodních korporacích. Liší se jen mírou rigidity. Například registrace sociálního podniku by měla být spíše kontinuálním procesem, umožňujícím postupnou přeměnu, zatímco sociální družstvo je ministerstvem registrováno jednou provždy (nepružně). Podobné by to mělo být také v případě porušování – mělo by se se sociálním podnikem projednat, vytvořit krizový plán, a teprve kdyby nebyl splněn, mohl by se mu statut sebrat.

Teď jde o to, jak to technicky provést. Může to obsahovat souhrnná právní úprava, ale možná by stačilo zapracování integrační podpory do zákona o zaměstnanosti nebo dokonce jen aktivovat opatření na straně zaměstnavatele sociálního podniku (podpora tvorby integračních míst) podle zákona o zaměstnanosti (to by zvládla vyhláška). Po ruce je především uplatnění slev na odvodech na znevýhodněné zaměstnance.

Všechny tři cesty jsou tedy zatím otevřené:

  • Souhrnná právní úprava, která by zahrnovala i komunální podniky spojené s municipalitou
  • Doplnění zákona o zaměstnanosti
  • Nebo aktivace cíleného programu podle stávajícího zákona o zaměstnanosti (to může udělat ministr).

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vasevec.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…