Ve sněmovně se začalo s projednáváním upraveného státního rozpočtu, který má být schválen někdy 11. března. Teď jsme teprve u prvního čtení, kdy se zafixují základní čísla příjmů a výdajů, ze kterých vyjde schodek 310 miliard korun. Je to průšvih, ale ve skutečnosti sledujeme hasiče u hořícího domu.
Ministryně financí Alena Schillerová začala ve sněmovně zostra:
„Rozlučte se s rukopisem Zbyňka Stanjury, Petra Fialy a Martina Kupky. Kdybych měla vzít jejich původní nezrevidovaný návrh, který díky své neúplnosti, nepravdivosti a nereálnosti předstíral schodek 286 miliard, a připočítala k němu vymyšlené příjmy ze sociálního pojistného, vymyšlené příjmy z dividend, chybějící zákonné výdaje na sociální dávky, tedy peníze pro ty nejpotřebnější, nepokryté výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, bez kterých by zkolabovala výstavba dopravní infrastruktury, chybějící výdaje na kofinancování evropských programů na Ministerstvu zemědělství nebo chybějící peníze na platy učitelů, tedy kdybych připočítala jenom všechny tyto objektivní, nezhojitelné díry, byl by skutečný deficit Fialovy vlády nejméně 350 miliard korun. A to nejsou žádné nadpožadavky, to jsou zcela nevyhnutelné kolize mezi plánem a skutečností.
To je, jako byste si do rodinného rozpočtu napočítali třináctou výplatu, přestože žádnou nedostanete. To je, jako byste si v rodinném rozpočtu nezapočítali listopadovou a prosincovou splátku hypotéky, přestože vám ji banka strhne z účtu bez ohledu na zůstatek.“
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Krátce nato si pochopitelně vzal slovo předseda ODS Martin Kupka a přišel s praktickým návrhem mluvit o něčem jiném: „Uplynul další den od okamžiku, kdy měl Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů a stále ho nevyřešil, tak musím prostě znovu navrhnout bod, který se jmenuje: Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů?“
Bylo to hřebíkem o hlavičku. Neznám aktuálnější téma. Živě si představuji, jak o půl čtvrté ráno Andrej Babiš vstává do práce, otevře si svůj deníček a tam na něj vybafne úkol, který si vetknul do čela úvodní stránky: Už jsi dneska zkřížil zájmy?
Nejde o málo, jak informoval Martin Kupka: „Ve výsledku vidíme návrh rozpočtu, ve kterém nejvíc přibývá právě peněz pro agrobarony. Ti budou na výkrmu s touto vládou hnutí ANO, Motoristů a SPD. To je špatná zpráva pro všechny české občany.“ (ZDE)
Ještěže to ODS hlídá. Je jedno, že ten jejich návrh rozpočtu byl z dílny surrealistické poezie, kde se klade důraz na imaginaci. Na to, aby se měl občan na co těšit. Než dojde na to, že nic nedostane, bude už se těšit na něco jiného.
S těmi agrobarony ale Kupka tnul do živého. O tom, jak nás agrobyznys dusí, svědčí vývoj cen zemědělských výrobců, jak je sledován Českým statistickým úřadem. Uvedené ceny vzrostly od roku 1990 na dvojnásobek!! Zdá se vám to málo? To snad kradete?
Lepší otázka je - Kdo za to může? Držme se nápovědy, že samozřejmě Babiš, ale nelze vyloučit ani Putina. Vy se smějete, ale nezapomeňme, že Putin nám napřed vnutil zemní plyn, ze kterého se dělají dusíkatá hnojiva. Není to nic těžkého. Zemní plyn dodá energii a vodík, který pak za vysokých teplot a tlaků naváže dusík ze vzduchu.
Je to trochu přímočařejší než v kořenech jetele a taky víc smrdí, protože to jede přes čpavek. Stačí, když máte ten plyn. Ten momentálně nemáme, ale zbavili jsme se i zahraniční závislosti, když jsme přešli na americký kapalný, pokud zas nějaký pošlou.
Držme se však zemědělských cen. Ty rostly a viníky známe. Jinou věcí je, že spotřebitelská inflace rostla mnohem dravěji.
Já jsem míval praktickou pomůcku pro posouzení nemorálnosti nabízené ceny potravin v hypermarketu, že když je to desetinásobek cen za totáče, třeba hovězí maso za 300 korun, když stávalo třicet, je to v pořádku. Po inflačním skoku z minulých let lze tolerovat i dvanácti nebo třináctinásobek. Tam to obyčejně nevyšplhá. Třeba jedno vejce bylo za kačku, ale dnes je za deset maximálně bio.
Česká národní banka varuje před velkým bědováním: „Zvýšení českých cen potravin je v posledních dvou letech v kontextu okolních zemí spíše průměrné, změna cenové hladiny (tj. inflace) se však v Česku více koncentrovala do roku 2022.“ Čili do doby působnosti Fialovy vlády. Ale taky války na Ukrajině, takže na toho Putina přecejen došlo.
Největší inflační impulz vznikl na základě růstu cen energií, který měl dva zdroje. Vedle ukončování odběru ruského plynu, kterému pomohl i výbuch pod trubkami Nord Stream II, to byl přechod trhu energií z dlouhodobých cen na ceny spotové, čili na Lipskou burzu. Tam je jedno, za kolik vyrobíte, kupuje se za cenu největších zoufalců (závětrné ceny, jak by řekl bývalý ministr Síkela).
Ale u těch potravinářských cen je to složitější. Rostly, ano, ale z nízkého základu. Zemědělci byli bráni u huby a zachraňovalo se to dotacemi, aby nezdechli nebo od toho o chvilku dřív neutekli. Průměrná mzdová hladina je tam o pětinu níže než je průmr národního hospodářství. Vliv energetické krize vidíme na vývoji cen potravinářské výroby, kterou podrobně rozebírá analýza ČNB. (ZDE)
Najdeme tam indexy se základem 100 pro rok 2015. Ceny zemědělských výrobců byly o pět let později pořád stejné, pak reagovaly na krizi a vzrostly o dvě třetiny. Znovu, z extrémně nízkého základu. Ve stejné době se začaly zvedat i ceny potravinářských výrobců, ale jen lehce přes 40 procent. Zato spotřebitelské ceny se zvedly o více než 50 procent, tedy více než ve výrobě. Ten rozdíl mezi výrobou a distribucí je zajímavý.
Tady lze sáhnout po studii Michala Madra a Radka Náplavy z Mendelovy univerzity v Brně o spotřebitelských cenách v nespecializovaných obchodech v ČR, čili hlavně v řetězcích. (ZDE)
Uvedená studie prokázala, že obchodní marže řetězců v ČR rostly především mezi roky 2015–2021, tedy ještě před energetickou krizí. Za sledované období vzrostly největším firmám tržby více než dvojnásobně a hrubé zisky vzrostly téměř pětinásobně, zatímco cenová hladina měřená indexem spotřebitelských cen vzrostla pouze o 36,5%. Zprávu o zprávě najdete na webu Peníze.cz. (ZDE)
V roce 2024 začaly ceny v zemědělství obracet. Nejprve prudce spadly z maxima o 19 procent, a pak se začaly vracet k normálnímu vývoji. V souhrnu se nejvíc napakovaly řetězce, a to už v období před Fialou, takže Babiš za to může, měl to hlídat. Sám z toho nic neměl, řetězce jsou jiný byznys.
K argumentu vysokých cen nejen potravin však musíme dodat, že někdy jen kopírují evropský trend. Problém je v tom, že Češi jsou na evropské poměry chudí. Potřebujeme vyšší mzdy. Babiš podporuje výrazné zvyšování minimální mzdy, která pak následně posouvá celý mzdový systém. To je dobrá zpráva pro české občany.
Že tomu neodpovídá vývoj produktivity? To jsou plky. Produktivita se měří podle produkce za časovou jednotku, produkce je vyjádřena cenou a množstvím. Naše ceny jsou mizerné, jsme subdodavatelé, musíme přijmout cenu odběratele, který potom jako finalista prodává za úplně jiné ceny. Jsme kolonie, říká Ilona Švihlíková.
To je ta opravdu špatná zpráva pro české občany. Ne pro všechny, někteří z toho tyjí.
A cesta ven nevede přes ještě větší mzdové podbízení a ještě větší okrádání spotřebitelů monopoly. Tam jsou naše největší rizika, ne v realistické úpravě vylhaného rozpočtu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
