Zbyněk Fiala: Století bílé vrány

31.12.2024 15:57 | Komentář
autor: PV

Bývalý americký prezident Jimmy Carter zkoušel vnést do politiky lidský rozměr a odpovědnost vůči příštím generacím.

Zbyněk Fiala: Století bílé vrány
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

James Carter, dávající přednost oslovení Jimmy, byl americkým prezidentem od ledna 1977 do ledna 1981 a spojujeme ho s politikou „lidských práv“, odpovídající jeho založení baptistického kazatele. Přinesl do společnosti hodně nového, dožil se stovky, ale politicky měl příliš krátkou životnost. Jak připomíná i náš nejlepší premiér všech dob Petr Fiala, jedno čtyřletí je prostě málo…

Začátek Carterova veřejného působení byl na americké poměry opravdu razantní: „V roce 1962 vstoupil do státní politiky a o osm let později byl zvolen guvernérem Georgie. Mezi novými mladými jižanskými guvernéry přitahoval pozornost důrazem na ekologii, efektivitu ve vládě a odstraňování rasových bariér,“ připomíná oficiální životopis z webu Bílého domu. (ZDE)

Henry Kissinger nezahrnul Jamese Cartera mezi skupinu výjimečných osobností, o kterých píše ve svém vrcholném díle Umění politické strategie. Z amerických prezidentů si raději vybral Richard Nixona, se kterým otevřel normální vztahy s Čínou (ale formálně to proběhlo až za Cartera roku1979). Jako reprezentanta druhé půle 70. let, kdy Carter vládl, Kissinger představil egyptského prezidenta Anvara Sádáta.

Nicméně, jak v této souvislosti připomíná, Carter měl klíčový podíl na mírové dohodě s Izraelem, za kterou dostal Sadat roku 1978 Nobelovu cenu míru spolu s ministerským předsedou židovského státu Menachenem Beginem. Uvedená dohoda z Camp Davidu byla připomínána i roku 1982, když poctili Nobelovkou samotného Cartera.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Jan Bureš, DBA byl položen dotaz

Pane Bureš, mám na vás dva dotazy.

Myslíte, že třeba v Rakousko nebo Francii, kde je povinnost mít zavřeno i v neděli, ne jen o svátcích nejsou liberální demokracie? Uvědomujete si, že to není mnohdy tak jednoduché si určit, zda chcete ve svátek do práce? Souhlasím s vámi, že když je jednou otevřeno a podruhé ne, je to zmatek. Proč t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …