Zbyněk Fiala: Trump a Clintonová vedou, Sanders doufá

16.03.2016 16:11

Dosavadní průběh prezidentských primárek vypadá jednoznačně na republikánské i demokratické straně, ale zdání může mýlit. Republikánští soupeři Donalda Trumpa usilují o to, aby nezískal potřebnou nadpoloviční většinu. Vedoucí kandidátka Demokratické strany Hillary Clintonová už možná vyčerpala příležitosti, kdy se mohla opírat o silný podíl černochů a menšin.

Zbyněk Fiala: Trump a Clintonová vedou, Sanders doufá
Foto: archiv
Popisek: Zbyněk Fiala

Další „velké úterý“ amerických primárek vyznělo jasně ve prospěch dvou uchazečů o nominaci, kteří se podle většiny předpovědí utkají ve finále prezidentských voleb, Donalda Trumpa a Hillary Clintonové. Trump vítězí přes všechny snahy vedení Republikánské strany házet mu klacky pod nohy. Od tohoto kola primárek přitom u Republikánů nastupuje většinový systém, takže na Floridě Trump shrábl všech 99 delegátů na nominační konvenci, přestože získal jen 47 procent hlasů.

Avšak i když to zatím vypadá jednoznačně, jednoznačné to není. Na straně Republikánů se přestává hrát na to, kdo vyhraje, ale taktika se přesouvá k tomu, aby na konci Trump neměl dost. Aby nezískal nadpoloviční většinu delegátů, kteří by mu pak nominaci prostě museli dát.

Na straně Demokratů, kde se nadále rozdělují delegáti proporčně, Clintonová vytrvale zvyšuje svůj náskok a přehoupla se přes první tisícovku. Proti jejím 1 094 delegátům z primárek a pěti stovkám superdelegátů, na které zatím může sázet, má Sanders jen 774 těch volených a plus hrstičku podporujících funkcionářů (super). K vítězství je potřeba 2 383 delegátů.

Sanders však věří, že teď se karta obrací a slibuje úspěch v průmyslových státech, jako je Kalifornie a New York, kde je hodně liberálních a nezávislých voličů. V takovém prostředí zabírá jeho odpor proti globalizaci, prezentované jako ztráta pracovních míst, a útoky na Wall Street. Kdyby se to potvrdilo, mohl by být považován za vhodnějšího soupeře proti Trumpovi, který loví v podobném rybníce.

Také Trump má stále dost důvodů k nervozitě. Na straně Republikánů se soustředila pozornost hlavně na to, jak se z chvostu peletonu vzepjal John Kasich, guvernér Ohia, a vyhrál ve svém domovském státě 66 delegátů. Pro něj osobně to znamená, že zůstává ve hře. Avšak teď fakticky nešlo o hlasy pro tohoto politika, ale proti Trumpovi. A tak Trump přes všechno své vedení zatím nasbíral jen 621 delegátů, zatímco jeho soupeři Ted Cruz, Marco Rubio a John Kasich mají dohromady 701 delegátů.

Kdyby to mělo takhle pokračovat dál a dokázali společně uzobávat dostatečný podíl, proces se dostane zpátky pod kontrolu vedení Republikánské strany, a to už se postará, aby nominační konvent rozhodly zákulisní pletichy. Připomeňme, že zatím druhý Cruz je pro republikánské vedení stejně nepřijatelný jako Trump, proto usiluje o to, aby jeho soupeři odstoupili. A Rubio už to po dalším neúspěšném úterku skutečně vzdal.

V Americe je všechno možné, a tak cítíme, jak se v pozadí rýsuje scénář, který vypadal velice nevěrohodně, když se vlivný liberální list New York Times před několika měsíci v redakčním úvodníku v republikánském poli otevřeně postavil na stranu Johna Kasiche . Z Demokratů pak preferuje Hillary Clintovou. Nyní však list varoval, že nelze ignorovat její menší popularitu mezi mladými, nezávislými, muži a částí voličů s modrými límečky.

Clintonová porazila Sanderse na Floridě a v Severní Karolině, kde se to čekalo díky velkému podílu černochů a menšin, ale překvapilo, že Sanders nedokázal přenést své minulé těsné vítězství z Michiganu do sousedních států Středozápadu Illinois a Ohio. Jedině v Missouri to bylo velmi těsné, ale i tam Sanders o fous prohrál. Je však přesvědčen, že jeho zvěst teprve začala oslovovat věřící. V následujících kolech chce vyhrávat zejména tam, kde se volí na stranických shromážděních (caucus) a účastní se tak větší podíl politicky znalých a zapálených lidí. Pozitivní výsledky by pak mohl zúročit, až přijdou za měsíc na řadu průmyslové státy New York, Maryland a Pennsylvania, kde je ve hře 619 demokratických delegátů. A rozštípne to na začátku června Kalifornie s 546 delegáty.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…