Zbyněk Fiala: Trump na cestách

23.05.2017 17:11

Nový důvod k naději prý našel americký prezident Donald Trump během svého setkání s muslimskými vůdci v Rijádu. Pak se vypravil do Izraele a Palestiny, pro které chce vyjednat definitivní dohodu (ultimate deal). Finále bude v Bruselu na summitu NATO. Poselství všem je jednoduché. Připomíná výzvu vrchního před zavírací hodinou: Budeme platit!

Zbyněk Fiala: Trump na cestách
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Osmidenní cesta amerického prezidenta Donalda Trumpa na Střední a Blízký východ a do Evropy nabízí chvilku oddychu od zlého snu, ve který se proměnila domácí politická scéna Spojených států. Opozice je zaslepena pachem krve a myslí, že má dost sil prezidenta svrhnout, když bude pokračovat v tlaku nejrůznějších vyšetřování. Tohle Trumpa zaskočilo, ale nejspíš dokáže najít protihru, když se vrátí k osvědčené mobilizaci vlastního elektorátu.

Teď ale sáhne po jiném politickém nářadí. Snižuje náklady americké zahraniční politiky pro daňové poplatníky, ruší přístup, že Američan dělá světového četníka, a ještě si to platí. Tohle musí skončit, zadarmo už to nebude. K čemu jsou vzletné fráze o šíření demokracie a bezpečnosti, když to voliči neocení. Státní zdroje je třeba používat tam, kde si toho voliči všimnou. Spojenci a partneři musí sáhnout hlouběji do kapsy. A politické konkurenci doma ať trochu vyschnou zdroje.

Trumpovy zahraniční koncepty jsou jednoduché. Ani nemohou být jiné. Kongres mu brzdil schvalování zahraničně-politického štábu, takže spousta politických míst zůstává neobsazených. Odborníci z nižší úrovně ministerstva zahraničí zase byli odříznuti od aktuální agendy, protože není zájem o intriky „hlubokého státu“, údržbářů z dílny neokonzervativců. Druhou věcí je, že prý zásadně nečte rozbory a doporučení, které přesahují jednu stránku. Ale to může být pomluva. Myšlenka, že proti terorismu je třeba bojovat doopravdy, nikoliv prostřednictvím jiných najatých teroristů, je srozumitelná i bez velkého rozvádění.

Také nedělní projev Donalda Trumpa vedoucím činitelům Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, lze shrnout do několika základních tezí:

  1. boj proti terorismu je bitva mezi barbarskými zločinci a lidmi, kteří hájí život a víru
  2. nebudeme nikoho poučovat
  3. boj proti ISIS vezměte do vlastních rukou

Zmínka o víře v první tezi poukazuje na to, že nejde o boj proti islámu, ale naopak na jeho obranu před fanatiky a zločinci. Druhá teze odpískává vývoz lidských práv, doufejme, že včetně humanitárního bombardování. Třetí teze pak vyzývá muslimy, aby se islamistů zbavili sami, ale tentokrát aktivitami regulérních armád.

Výzvou k větší účasti arabských zemí v boji proti džihádistům Trump navázal na svého předchůdce Obamu, ale ten ji vyslovil v Egyptě, dál od Saúdské Arábie. Navíc tam Trump má jeden háček, projev vyznívá zároveň jako výzva sunnitům, aby to natřeli i protivným šíitům. Vedle ISIS je tam totiž podle Trumpa ještě další srovnatelně nebezpečný nepřítel, Írán.

Britský list Guardian upozorňuje, že Trumpovo soustředění na Írán jako hlavního nepřítele je chybné, alespoň z hlediska argumentace. Právě tam proběhly volby, ve kterých vyhrál relativně liberální Hassan Ruhání. Jde o zemi, která sice není plně demokratická, protože politici podléhají skupině vysokých duchovních, ale je demokracii blíže než další země Středního východu, samozřejmě mimo Izrael a Turecko.

„Být na straně Saúdské Arábie a znepřátelit si Írán v zájmu oslabení džihádismu, to nemůže fungovat (mírně řečeno),“ píše David Shariatmadari, přední komentátor listu Guardian. Připomíná, že saúdské království se sice zapojilo do bojů proti ISIS, ale školy vedené ISIS užívají saúdské státní učebnice, Saúdové podporují boj islamistů v Sýrii a pokračují ve vývozu netolerantní verze islámu.

Proč to tedy Trump říká? K tomu bych si dopřál komentář, že to říká hlavně proto, že na tom nezáleží. V současné Americe moc nezáleží na tom, co se řekne. Důležité je, co se stane. Tohle pomohlo vyladit atmosféru pro prodej amerických zbraní Saúdské Arábii za sto miliard dolarů. Raději se zajímejme o to, co se nestane.

To nejdůležitější sdělení Trumpova poselství arabským vůdcům se netýká toho, co Amerika udělá, ale co neudělá – už se nebude v regionu rozsáhle přímo angažovat. Zbraně samozřejmě ráda prodá. Třeba i oběma stranám konfliktu, jak pár dní předtím ve Washingtonu Trump bez mrknutí oka nabídl tureckému prezidentu Erdoganovi. Toho rozhořčil prodej amerických zbraní jeho nejhoršímu nepříteli, Kurdům. Trump to pochopil jako obchodní příležitost a zeptal se, jestli je chce koupit taky.

Také ve věci Íránu je třeba současný přístup porovnat s minulými hrozbami, že bude vypovězena protijaderná dohoda, kterou vyjednal prezident Obama. Nějakou tu výhrůžku v Teheránu snesou. Prezident Ruhání už to označil za velké divadlo.

Trump tedy dal najevo hlavně to, že chce vyprostit Ameriku z neklidného regionu:

„Národy Středního východu nemohou čekat, až americká moc zničí všechny zdroje hrůz. Muslimské národy se toho musí ujmout samy, pokud chceme porazit terorismus, zvládnout tuto historickou zkoušku a vymýtit extrémismus,“ pravil americký prezident.

Ostatně, má to logiku nejen z pohledu mezinárodní bezpečnosti. Vyprchává i samotný důvod, proč byly tamější nekonečné pouště pro Američany tak lákavé. Pryč jsou časy, kdy byly Spojené státy závislé na dovozu energetických surovin. Situace se změnila, dnes je Střední východ konkurent. Po zavedení nových těžebních technologií, jako jsou horizontální vrty a frakování, těžba v USA vzrostla na úroveň, která je objemově srovnatelná se Saúdskou Arábii. Dokonce ji občas předčí.

Jen nákladově jsou Spojené státy jinde, arabská ropa se těží za zlomek toho, co je třeba v Americe k vyždímání této suroviny z ropných břidlic nebo k dotěžení starých ložisek, ve kterých nové technologie zpřístupnily dosud nedostupná zákoutí. Teoreticky by měli být američtí těžaři finančně na dně, ale stále jsou nad vodou. Jak dlouho se to ale dá vydržet skoro bez dechu? A proč by měly Spojené státy vynakládat další obrovské peníze na expediční armády, aby se v konkurenčním regionu těžilo a prodávalo bezpečněji? Naopak, radost by nastala, kdyby těžba v Zálivu významněji poklesla a cena ropy se zvýší.

Je to jen obchod, nic osobního. Máme vás rádi, ale každý za své.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…