Prvním výsledkem britských předčasných parlamentních voleb, tedy tím nejpředčasnějším, protože byl zřejmý už před otevřením volebních místností, je prasklá bublina premiérky Theresy Mayové jako „silné a spolehlivé vůdkyně“. Praskla stejně jako představa, že Brexit lze očekávat s nadějemi, jako příležitost k odstranění nejdůležitějších strategických problémů země. A že rozhodujícím trumfem Mayové bude odhodlání jít do jednání s EU s hrozbou, že Británie se obejde i bez dohody.

Pár týdnů volebního boje však odhalilo něco jiného než sílu a spolehlivost. Premiérce se začalo říkat Maybot, protože ze sebe nedokáže vysoukat víc než balíčky naučených frází, jako když se zmáčkne čudlík nějakého automatu. Na jejích volebních shromážděních se pravidelně schází jen pár desítek otrávených aktivistů ze seznamu, zatímco labouristický soupeř Jeremy Corbyn dokáže plnit náměstí. Největší chybou vlády tak bylo už samotné vypsání předčasných voleb s pocitem, že dlouhodobě zafixují okamžitou převahu.

Samotný Brexit nakonec nemělo smysl v kampani moc větrat, protože jde o skok do tmy, kde ti nejinformovanější, jako velké banky a nadnárodní společnosti, už přešly ke krizovému řízení, aby předešli obrovské konkurenční nevýhodě v podobě izolace mimo jednotný unijní trh a celní unii. Pro začátek chtějí přesouvat své aktivity na kontinent, takže ekonomiku na ostrovech zmenší.

Britská veřejnost se s tím pomalu smiřuje. Průzkum veřejného mínění Pew Research Center rok po referendu ukazuje, že nevýhody Brexitu vidí stejných 48 procent Britů jako na začátku, ale jeho výhody už jen 44 procent. Dnes by tedy referendum odchod z EU nepotvrdilo. Brexit má přitom větší podíl stoupenců mezi voliči konzervativců, kde jich je dvakrát víc než mezi voliči labouristů. Pozoruhodné je, že strana UKIP, která svými nabubřelými sliby dohnala zemi k opuštění EU, v průzkumech propadla hluboko pod hranice volitelnosti.

Stejný rozdíl jako mezi konzervativci a labouristy je mezi starými a mladými. Z voličů nad 50 let vidí výhody odchodu z EU dvakrát větší podíl (54 procent) než najdeme mezi voliči věkové skupiny 18 – 29 let (tam je to jen 25 procent). Lze tedy říci, že generace, která už vstoupila do praktického života, se cítí Brexitem ohrožena. Proto je probíhající volební souboj zároveň zásadním generačním střetem, a lze tušit, komu síly déle vydrží.