Celá věta je o něco delší: Americký podnikatel a vizionář Elon Musk, tvůrce Tesly, návratových kosmických raket a spousty dalších programů budoucnosti, podporuje myšlenku základního nepodmíněného příjmu z programu Andrew Younga (43), jednoho z kandidátů, který se uchází v primárkách Demokratické strany o nominaci do prezidentských voleb 2020. Young rozhodně nepatří k favoritům, aspoň teď, ale probil se do skupiny nejlépe postavených 9 kandidátů (z 24), která se utká v další televizní debatě v září v texaském Houstonu. A protože je to jeho hlavní téma, myšlenka zazní s plnou silou k milionům diváků.
Proč zrovna v USA tak silně zahřmělo ve věci rozdávání peněz každému a bez jakýchkoliv otázek? Protože lidé budou přicházet o práci a roboti a automatizace, kteří je vystřídají, se jich taky nebudou na nic ptát. I kdyby však úvodní věta tohoto odstavce nevystihla téma nejpřesněji, Young patří k těm, kdo vidí potřebu jak vytvářet nová místa v oborech budoucnosti, tak potřebu smířit se s tím, že pro všechny to nebude (ZDE).
Těm novým pracovním místům se věnuje Youngova nezisková studijní nadace Venture for America, kterou Young založil už roku 2011. Snaží se získávat špičkové absolventy ze systému vyššího vzdělání a nabízí jim dvouletý přípravný program, po jehož skončení by měli být schopni vyrazit do vlasti a zakládat perspektivní startupy. Je to vlastně takový superinkubátor. Detailně to popisuje Youngova kniha Smart Peple Should Build Things, což bychom volně přeložili jako Bystří lidé vědí jak na to. Nejde ovšem o projekty českého tunelářství, kde by se podobné heslo taky uživilo, ale jedná se o autentický levicový programpro novou dobu.
Z toho je ze zřejmé, že Young ví, o čem mluví. Novináři si už vymysleli pro hrozící budoucnost nálepku „robotí apokalypsa“. Nastoupí roboti a svět se zhroutí. V jednom rozhovoru před měsícem Young prohlásil, že až nastoupí autonomní auta bez řidiče, může se stát, že milion řidičů náklaďáku bude bez práce, a budou to z 94 procent muži s průměrným vzděláním střední škola nebo rok nástavby k tomu.
Ale také o podnikateli Elonu Muskovi je nutné napsat, že ví, o čem mluví, robotika je jeho všední chleba. Chápe zároveň, že k tomu, aby si lidé mohli najít novou budoucnost, potřebují více svobody. Tu jim může dát lepší a cílevědomější odborná příprava, jakou nabízejí různé inkubátory podnikatelského myšlení, ale potřebují i peníze na přežití, aby měli čas vůbec se nějaké budoucnosti věnovat.
A pak je tu druhá rovina nepodmíněného základního příjmu. Náš kapitalistický svět se zajímá jen o to, co se dá prodat a směnit na peníze. Lidi vidí jen jako soupeřící jedince, kde úspěchem je porazit ty druhé. Nezajímá se tedy o to, co padne za oběť tvorbě zisku. Dokáže dokonce zpeněžit i to, jak škodí, když třeba požaduje náhrady za přemnožení hrabošů, ale nepřipouští si, že kalamitu založil vznikem obrovských lánů monokultur a drsnou likvidací živočišných druhů, které dříve udržovaly v přírodě rovnováhu. Stejně tak nevidí cenu vzájemné pomoci, hodnotu péče o blízké nebo dobrovolných pokusů o obnovu funkční krajiny.
Nepodmíněný základní příjem nám usnadní tyto protiklady přežít, k něčemu prostě potřebujeme peníze. Zároveň však vytvoří prostor pro vznik hodnot, na které peníze nedosáhnou.
Je tu samozřejmě námitka, proč cpát nějaký pakatel i lidem, který jej nepotřebují? Lidem, kteří mají dost? A proč ne? Mělo by být ctí, že tito lidé uvedené peníze poskytnou na rozvoj obce, na projekty lokální ekonomiky, na záměry, které umožní vytrhnout ty nepotřebnější z mlýnů kapitalistického soukolí a umožní jim budovat základy subsistenční a sociální ekonomiky. Stačí, když se dárcům umožní, aby se to o nich vědělo.
Andrew Young je tím kandidátem Demokratické strany, který mluví o základním nepodmíněném příjmu nejvíc, ale není jediným. Zdá se, že ve straně, která dříve byla známá hlavně svým spoléháním na rady válkychtivých neocons, začalo vyhrávat radikální levicové křídlo. Poprvé se to ukázalo ve volbách v mezidobí, kdy do federálního kongresu i do státních zákonodárných sborů nastoupila spousta mladých kandidátů, zejména žen, a s pestrou etnickou příslušností. Nesou pochodeň, kterou zažehl stařík Bernie Sanders a dnes ďábelsky důkladně rozvíjí smrští legislativních návrhů další veteránka levice, senátorka Elisabeth Warrenová.
Staří produkují ideje – doplňováni technickou elitou, schopnou sociálního uvažování, a mladí tvoří sítě aktivistů, chodících od domu k domu. Sanders ani Warrenová nepřijímají peníze od velkých dárců. Ve Spojených státech kvasí změna, která tak podpoří levicové záměry i kdekoliv jinde. Teď zahřmělo nepodmíněným příjmem, který už přestává být tématem neslyšitelných marginálů.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
