Chciválek, nebo Chcimír? Kdo má v zemi větší slovo? Sobotní demonstrace na Václavském náměstí měla jako hlavní témata mír a svobodu, tedy co nejčasnější ukončení války na Ukrajině a svobodu o tom mluvit. Stejně často se však mluvilo také o chystané dohodě o vojenské spolupráci s USA, ve které se česká vláda chová vůči Velkému bratru s nedůstojnou ponížeností a sálá z ní ochota nabídnout naše území jako americké cvičiště a zbrojní skladiště, které nemáme pod kontrolou. Navázat má souhlas s umístěním jaderných zbraní.

Ministryně obrany Jana Černochová sice tvrdí, že teď ne, teď nemáme takovou ambici. Ale to slůvko „teď“ je tam důležité, protože když na to přijde, hned zítra nemusí platit. Stíhačky F-35, kupované jen proto, že mohou posloužit jako jaderné nosiče, už tu budou. Opravdu to chceme? Kdo konkrétně? Proč to tedy neřekli před volbami?

Je to proto, jak kdysi přiznal bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, že „kdybychom řekli, co po volbách chceme, nikdo by nás nevolil“? Nebo prostě jen někdo v zámoří zavelel a vláda poslušně srazila kufry? Bývalý premiér a předseda ČSSD a současný předseda spolku Nespokojených Jiří Paroubek to přirovnal k poměrům před více než sto lety, kdy imperiální Británie diktovala smlouvy ostrůvkům v Indickém oceánu.