Nejenže slovo conservation odkazuje k pravicovému konzervatismu a levicová ochrana přírody ukázala své praktické dopady v našich zemích v době socialismu. Jde o výbornou příležitost, jak znovu restartovat autentickou pravicovou politiku.

Namítnete, že ochrana životního prostředí dnes nikoho nezajímá. V době hospodářské krize a sociálních problémů jde o téma druhé kategorie, které má jen omezenou důležitost. Ovšem není tomu tak zcela. Energetici či starostové obcí, jichž by se měla dotknout stavba dálnic, jistě potvrdí, že střet s lidmi militantního ekologického ražení jim zasahuje nejen do představ ekologických, ale také, a zejména, ekonomických. Podstatou využití ochrany životního prostředí pro potřeby pravicové politiky je důsledná ochrana soukromého vlastnictví a propagace osobní odpovědnosti.

Zní to paradoxně, ale zelená politika je pro obnovu důvěry v pravicovou politiku ideální platformou. Kde jinde totiž může zaznít hlas volající po obnově základních konzervativních hodnot jako je ochrana svobody, odpovědnosti, soukromého vlastnictví a trhu hlasitěji, než na poli tak přeregulovaném a infikovaném dogmatickou (zelenou) ideologií, než je ochrana životního prostředí?