Na příklad T. Fišerová, Komu svědčí povinná maturita z matematiky nebo M. Rubáš, O neužitečnosti matematiky. Jejich autoři v nich mimo jiné představují své neuvěřitelně naivní a nepřátelské představy o matematice, které mají s matematikou jen málo společného.
Shodně dochází k názoru, že společnost potřebuje všestranně vzdělané osobnosti se základním humanitním vzděláním, ale že tyto osobnosti matematiku nepotřebují, pokud jim znalost matematiky rovnou neškodí. V diskuzi pod oběma články se objevila výstižná kritika - díky pane Kolaříku a pane Šrámku - takže je není třeba systematicky rozebírat.
Obavy z matematiky založené na vlastních představách mají dlouhou tradici - již svatý Augustin psal: „Dobrý křesťan se má stříci matematiků a všech těch, kteří dělávají prázdné předpovědi, zvláště však tehdy, když se tyto předpovědi splní. Je totiž nebezpečí, že matematici ve spolku s ďáblem matou rozum a zaplétají lidstvo do spárů pekelných.“ Stejně tak odpor k matematice – vzpomeňme tragický konec Hypatie.
Cílem tohoto článku je napsat pár slov o matematice. Omlouvám se současně těm, kteří vědí, čím se matematika zabývá, že zde mnoho nového nenajdou.
Matematika a jiné vědy
Postavení matematiky mezi ostatními vědami napoví hierarchie věd podle míry abstrakce, formulovaná zakladatelem sociologie A. Comtem, který klade matematiku do základu všech věd. Na ni se postupně nabalují další vědy: fyzika, chemie, biologie a na závěr sociologie. Aby se jakákoliv věda z této řady mohla rozvíjet, předpokládá se plná zralost té, která stojí před ní. Tolik (mírně modifikovaný) Comte. Podobné úvahy mohly napadnout i Platona, jehož škola měla podle pozdější pověsti nad vchodem nápis „Bez znalosti geometrie sem nikdo nevstupuj!“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV