Napadená kupodivu neresignovala, ani nevydala k věci prohlášení, ani nezakročila proti šiřiteli dehonestujících informací, nejspíš získaných nelegálně. Chová se, jako by se jí aféra netýkala a vůbec ji nezneklidňuje vědomí, že po Troníčkově článku její přítomnost v čele Městského státního zastupitelství v Praze snižuje jeho důvěryhodnost bez ohledu na to, zda sdělené informaci o ní jsou pravdivé.
Protože předmětné vyšetřování probíhá pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jedinou osobou, která měla právo a povinnost prověřit pravdivost zveřejněných informací, byl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nemohl udělat ovšem nic jiného než si vyžádat informaci od vrchního státního zastupitelství. Nic více mu neumožňuje vymezení pravomoci nejvyššího státního zástupce zákonem o státním zastupitelství z r.1993.
Kolečka administrativního stroje státního zastupitelství se kvůli zvědavosti nejvyššího šéfa žalobců nezačala točit rychleji než obvykle. Takže až 20. srpna 2014 se na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství objevila tisková zpráva, obsahující pouze sdělení, že získané informace pocházejí z trestního řízení, takže je nelze zveřejnit a vzhledem k jejich původu je ani nelze použít v kárném řízení. Na vysvětlení se Nejvyšší státní zastupitelství odvolalo na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v jisté kárné věci judikoval, že poznatky, získané v trestním řízení, nelze použít jako podklad pro kárnou žalobu.
Nejvyšší státní zástupce se dle tiskové zprávy domnívá, že uveřejněné informace mohou pocházet z řízení o rozdělení věci „Nagyová & spol.“ a nechal v této věci vykonat dohled.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz