Předmětem jednání byly výslechy znalců, doplněné v mezičasech čtením protokolů z přípravného řízení. Vlídný předseda senátu řídil jednání s výrazem člověka, jenž sice možná ctí Desatero, ale k němu navíc ještě jedenácté přikázání „ mne neoblafneš“: neunikla mu žádná slabina ve výkladu znalců. Přesto v soudní síni vládla pohoda, zcela nepřiměřená hrozícím vysokým trestům. Jinak se proti předcházejícím jednáním nic nezměnilo:členové senátu soutěžili o bobříka mlčení a z právních profesionálů se opět nejvíce činil zmocněnec poškozeného, možná ještě horlivěji než dříve.

Výslechy znalců bývají suchopárné. V našem případě je ale účastníci jednání sledovali s napětím. Hned výklad znalce, jenž měl zhodnotit, zda výpověď Pavla Buráně o provedení únosu může odpovídat skutečnosti, byl zajímavý. Doprovázely ji ukázky videozáznamů z vyšetřovacího pokusu, zorganizovaného panem poškozeným. Nejvíce mě na nich zaujal záznam vytažení jeho mohutného těla ze sedadla pro řidiče, na němž jej únosce vytáhl částečně z auta jako pytel brambor tažením za pravou ruku, přičemž pan poškozený se ani nepokusil zabránit vytažení zachycením se karosérie auta volnou levou rukou. Marně jsem na záběrech hledal pistoli, kterou měl mít Pavel Buráň přiloženou k hlavě. Řidič měl sedět poškozenému na nohou, ale na videu seděl vedle nich. Předseda senátu oslabil jednoznačnost výpovědi upozorněním na nepřesnost určení polohy hlavy pana poškozeného při škrcení. V každém případě výstup tohoto znalce zněl obžalovaným příjemně.

Učenými debatami o softwarových postupech nakládání se zvukovými záznamy na mobilním telefonu byl prošpikován výslech znalce,jenž měl posoudit, zda zvukové záznamy z pitky na oslavu usmíření soupeřů dcera paní obžalované skutečně pořídila na předloženém přístroji. Znalec to potvrdil, ale kvůli určitým nejasnostem má svou zprávu ještě doplnit.