Připomínám, že předmětem obžaloby osmi obviněných je údajně nezákonné vydání licencí o silvestrovském večeru v r. 2010 pro dvě fotovoltaické elektrárny v majetku rodiny Zemků, zatímco Alenu Vitáskovou a bývalou ředitelku licenčního odboru ERÚ Michaelu Schneidrovou, které měly zabránit zpětnému odebrání licencí,  žalobce „přihodil“ k ostatním bez ohledu na to, že se jich většina dokazování vůbec netýká a vynucená účast u soudního jednání je stresuje, okrádá o čas a výrazně jim zvyšuje náklady na obhajobu.   

Přitažlivost tohoto pokračování hlavního líčení  pro  média mohla zvýšit razie protikorupční policie v úřadovnách ERÚ v Jihlavě a Ostravě ze dne 28. srpna 2014, kterou dal žalobce Radim Mezlík průchod svému přesvědčení, že úředníci ERÚ přezkoumáním sporných licencí a jejich obnovením s datem účinnosti od 31. prosince 2010 pokračovali v souzeném zločinném jednání. Ale až na to, že na soudním dvoře číhal na Alenu Vitáskovou kameraman České televize, se žádné velké rojení  novinářů nekonalo.

Jednání skončilo tak rychle, jak začalo. Jeden z obžalovaných se omluvil pro nemoc a vyslovil nesouhlas s pokračováním v hlavním líčení v jeho nepřítomnosti. Soud se s překážkou vyrovnal odročením. Mohl sice věc nemocného obžalovaného vyloučit k samostatnému projednání, pokračovat s ostatními v projednávání obžaloby a případně později opět obě části spojit, ale zvolený postup je čistší. Nicméně tato drobná událost potvrzuje bezohlednost žalobce vůči obžalovaným Vitáskové a Schneidrové, jejichž případný samostatný proces by onemocnění obžalovaného nijak neovlivnilo.

Žalobce učinil při jednání nenápadný, leč významný krok: vložil do soudního spisu jako listinný důkaz dvě správní žaloby, kterými nejvyšší  státní zástupce napadl z veřejného zájmu řízení ERÚ, jež vedlo k obnově licencí pro obě předmětné elektrárny. Existence žalob potvrzují, že vyvolání razií je projevem žalobcovy posedlosti přáním dostat obžalované Vitáskovou a Schneidrovou a možná i někoho navíc za každou cenu za mříže. Musí si být svou věcí velmi jistý, protože v případě, že by správní soud rozhodl, že úředníci ERÚ při obnově licencí nepochybili, vyšla by najevo nesmyslnost trestního stíhání obou dam od samého počátku a náklady na razii by se staly neúčelně vyhozenými penězi. Protože platí nadřazenost civilního řízení nad trestním, a v případě prokázání nezákonnosti obnovy licencí nehrozí promlčení, je zřejmé, že zahájení úkonů trestního řízení před rozhodnutím správního soudu je předčasné. Je možné, že žalobce jeho uspěcháním usiloval o získání oprávnění  k sledování telekomunikačního provozu obžalovaných, které podáním obžaloby ztratil.