Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Samozřejmě v tom není sám: „vaří“ se surovin, jež mu v obžalobě připraví žalobce, ale postižení si jejich podíl na svém trápení obyčejně neuvědomují. Odsouzení prostě vnímají křivdy – ať skutečné nebo domnělé- úkorně a trápí se jimi mnohdy až do konce života a na jejich původce vzpomínají s pocitem ukřivděnosti.
Sledoval jsem tísnivé prožitky obviněných v řadě trestních případů a měl jsem příležitost sledovat výkony řady žalobců a soudců. Sdílení viditelného utrpení je nepříjemné a je důvodem zarputilosti, s kterou se vracím k některým případům, soudcům či žalobcům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Co uděláte, aby se lidé znovu nebáli říci svůj názor, což se bohužel za Fialovi vlády dělo?
Prezident Pavel svým posledním projevem k národu rozpoutal politické peklo a vzápětí odcestoval do Š…
