Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Samozřejmě v tom není sám: „vaří“ se surovin, jež mu v obžalobě připraví žalobce, ale postižení si jejich podíl na svém trápení obyčejně neuvědomují. Odsouzení prostě vnímají křivdy – ať skutečné nebo domnělé- úkorně a trápí se jimi mnohdy až do konce života a na jejich původce vzpomínají s pocitem ukřivděnosti.
Sledoval jsem tísnivé prožitky obviněných v řadě trestních případů a měl jsem příležitost sledovat výkony řady žalobců a soudců. Sdílení viditelného utrpení je nepříjemné a je důvodem zarputilosti, s kterou se vracím k některým případům, soudcům či žalobcům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Zajímalo by mě, zda také jako strana nějak řešíte to, jak usnadnit rodičům, kteří se starají o malé děti to, aby mohli pracovat a zároveň se starat o děti, které se o sebe ještě sami postarat nedokážou? Tím myslím, když vám skončí rodičovská, protože i to je podle mě dost problém, který je ale polit...
Minulý týden se sešlo několik desítek zástupců nejdůležitějších slovenských médií, která se označují…
