Z jeho vystoupení vyplývá, že jejich psaní není projevem jeho politického zahrávání s paní ministryní, ale pouze neodpovědnosti bulváru. Nezbývá než doufat, že pan Babiš pokročí ve svých úvahách dále až k vědomí, že vlastnictví majitele zavazuje k péči, aby jeho majetek nesloužil k nepravostem.

Až dosud byla mediální fronta jednotná v projevech nepřátelství vůči Heleně Válková. Mezi soukromým a veřejnoprávním bulvárem nebyl rozdíl. Speciálně ve vztahu k tragédii ve Ždáru n.S. nebyl rozdíl mezi postoji např. Lidových novin a zpravodajství České televize. Překvapivě v OVM ze dne 19. října 2014 se ale Heleně Válkové dostalo spravedlnosti při nejmenším v tom, že jí  moderátor  ponechal poměrně velký prostor na souvislé objasnění jejich názorů, jež v jiných pořadech mohla na úkor srozumitelnosti uvést jen ve zkratce. Václav Moravec se sice snažil použít osvědčené metody oslabování „nevhodné“ argumentace přerušováním výkladu paní ministryně, aby nemohla dospět k cíli, ale tentokrát se mu nepodařilo zastřít koncepční ucelenost jejího myšlení.

Naproti tomu „ sparring partnerce“ paní ministryně, čerstvě zvolené prezidentce Soudcovské unie, předsedkyni senátu Nejvyššího správního soudu  Daniele Zemanové, poskytl Václav Moravec velmi malý prostor. Netuším, zda tím chtěl vyjádřit srovnání mezi postavením ministryně jako ústavní činitelky a prezidentky Soudcovské unie, zastupující jen menší část soudcovské komunity, či zda přizpůsobil rozvrh času objemu tématické náplně vystoupení obou dam, nebo zda pouze nezvládl proud výmluvnosti paní ministryně. Nemyslím ale, že Soudcovské unii ublížil, protože paní prezidentka hlavně stále dokola opakovala ustálená klišé o soudcovské nezávislosti, aniž by přinesla něco opravdu objevného.  Myšlenka paní ministryně, že komentováním pravomocného, tedy ukončeného usnesení opavského soudce Jaroslava Khula nezasáhla do jeho rozhodovacího procesu, takže neohrozila jeho nezávislost, jí byla zcela cizí: soudci jsou přece neomylnější než papež a obyčejným smrtelníkům není dovoleno  hodnotit jejich rozhodnutí.

Celkový dojem z vystoupení Heleny Válkové mě upevňuje v přesvědčení o její intelektuální převaze nad značnou částí jejích polistopadových předchůdců. Její myšlení – pokud se drží práva a spravedlnosti - se vyznačuje hloubkou, komplexností a koncepčností.  Bude-li jí dán čas, aby svůj manažerský profil obohatila o přiměřenou porci sekernické ráznosti dovnitř svého úřadu, její působení zanechá v resortu hlubokou stopu.